Čeští vědci objevili způsob, jak dopravit potřebná léčiva přímo do jednotlivých buněk organismu

Peptidy se mohou do buněk dostávat i pasivně, tedy bez energetické asistence ze strany buňky / Pixabay
Rychlá a snadná doprava léčiv přímo do buněk je jedním z velkých cílů farmaceutického průmyslu. Procesům, které probíhají v buněčné membráně a jsou zodpovědné za transport látek do buňky a z buňky ven přitom stále z velké části nerozumíme na detailní molekulové úrovni.

Vědecký tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z Česka a Německa nyní objevil dosud neznámý mechanismus, jak se mohou do buněk dostat krátké peptidy, které by v principu mohly sloužit jako nosiče molekul léčiv.

Schopnost krátkých, kladně nabitých peptidů pronikat do buněk byla poprvé pozorována při studiu HIV a dnes se začíná využívat k transportu léčiv do buněk. Doposud se ale využívalo toho, že k transportu dochází primárně formou tzv. vezikulárního transportu, tedy prostřednictvím transportního váčku (vezikuly) oddělujícího se z buněčné membrány a obepínajícího přepravovanou látku.

Ta se po transportu do buňky musí z váčku opět uvolnit, což může představovat technickou komplikaci pro efektivní dopravu léčiva. Je ale známo, že peptidy se mohou do buněk dostávat i pasivně, tedy bez energetické asistence ze strany buňky. Přesný mechanismus však až dosud popsán nebyl.

Vědci nyní pomocí fluorescenční a elektronové mikroskopie v kombinaci s počítačovými molekulovými simulacemi odhalili dosud nepopsaný pasivní mechanismus dopravy kladně nabitých peptidů do buňky.

Ten je založený na splynutí (fúzi) membrán vyvolaném samotnými transportovanými peptidy. Vědci tak ukázali, že proces pasivního přenosu nabitých peptidů do buněk a obecně známý proces membránové fúze, indukované například vápenatými ionty v neuronech při přenosu nervového signálu, mají společný mechanistický základ – jsou to obrazně řečeno dvě strany téže mince.

Lepší porozumění základním dějům probíhajícím v membránách buněk našeho těla otevírá postupně nové možnosti kontrolování těchto procesů a tím potenciálně i efektivnější způsoby dopravy molekul léčiva na místo účinku.

Mohlo by vás zajímat

Reklama