Provoz prvního semaforu skončil výbuchem: Před 88 lety se objevily semafory i v Praze

 
Další 1 fotografie v galerii
Standardem se v roce 1920 stal systém tří světel: červené, oranžové a zelené / Pixabay
Sotva si asi dnes představíte jízdu po městě bez semaforu. To by byl chaos, to by bylo bouraček. Nejspíše ale netušíte, kdy a kde se první semafor objevil. Ten úplně první stál roku 1868 v Londýně před budovou parlamentu. Jak vypadal?

Nejstarší semafor tvořila mechanická návěstidla, pro noční provoz se používaly plynové lampy. Samozřejmě se to neobešlo bez lidské obsluhy. Experiment ale bohužel skončil špatně, i když myšlenka usměrnit provoz chodců a koňských povozů byla dobrá.

Jenže zhruba po měsíci provozu zařízení vybouchl přívod plynu k lampě. Bezpečnost byla nadevše, a tak Londýňané od dalších pokusů raději upustili. 

Zvítězila elektřina 

Na řadu přišla bezpečnější elektřina. V roce 1914 pak představil svůj vynález James Hodge v americkém Clevelandu. Jeho semafor měl elektrické červené a zelené světlo a bzučák oznamoval jejich výměnu. I tento systém vyžadoval obsluhu, ale na druhou stranu je třeba říci, že nepřinesl žádnou katastrofu.

Nebylo totiž možné, aby se objevila špatná kombinace světel, tedy aby svítila červená i zelená současně. Tři roky poté už má propojené semafory město Salt Lake City. Roku 1918 se v New Yorku objevilo navíc i oranžové světlo. Svítilny obsluhoval městský zřízenec v budce nad křižovatkou. 

Tažení automatických zařízení 

20. léta 20. století už znamenají nástup automatických systémů v Americe. Standardem se tehdy stal systém tří světel, tedy červené, oranžové a zelené. Pokud jde o Evropu, tady primát v semaforech drží Paříž roku 1922, za ní následuje Hamburk, Berlín, roku 1925 Milán a Řím, roku 1926 Londýn. Stále ale jde o semafory sice se svítilnami, nicméně ručně ovládané. První skutečně automatický semafor se rozsvítil 5. listopadu 1927 v britském Wolverhamptonu. 

Češi také instalovali novinku

Ani Čechy nezůstaly stranou těchto novinek. V roce 1911 se v dnešních pražských ulicích Celetné, Letenské a Křižovnické, respektive u Karlových Lázní objevila signalizace pro tramvaje.

Roku 1927 měla Praha i první světelnou signalizaci, a to na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova - tedy u dnešního Masarykova nádraží. Ovšem ovládala se ručně. Automatickým semaforem se mohla Praha chlubit v lednu 1930, kdy se objevil na křižovatce Václavského náměstí, Vodičkovy a Jindřišské ulice. 

Zelená vlna přišla z Bavorska

Tzv. zelená vlna, kdy je zapínání světel koordinováno tak, aby se dalo po městě jet plynule bez neustálého brzdění a rozjíždění, byla zavedena roku 1953 v Mnichově. Bavorská metropole tehdy byla místem s mimořádnou hustotou provozu.

Zelená vlna pak umožnila průjezd křižovatek na hlavních tazích víceméně plynule, a to při rychlosti 50-60 km v hodině. A pokud jde o současnou podobu semaforů u nás, ta pochází z roku 1967, kdy začala platit nová vyhláška o pravidlech silničního provozu. 

#doprava #semafory #automatika #provoz

Mohlo by vás zajímat

Reklama