Český chemik objevil unikátní metodu detekce povýstřelových zplodin na otiscích prstů

Nová metoda detekce určí vzájemný vztah mezi biometrickými informacemi a corpus delicti / Pixabay
Policejní vyšetřovatelé dokážou v současnosti zjistit povýstřelové zplodiny například na šatech či lidské kůži, avšak nejprve musí podezřelou osobu vypátrat, což zpravidla není lehký úkol.

Díky nově vyvinuté metodě analýzy chemického složení povýstřelových zplodin na otiscích prstů, které kriminalisté zajistí na místě činu, lze v laboratoři a poté v daktyloskopické databázi přesně a poměrně rychle zjistit, kdo zmáčkl spoušť střelné zbraně, s níž byl trestný čin spáchán.

Povýstřelové zplodiny mají podobu kulovitých částic a svým chemickým složením odpovídají střelné zbrani, projektilu a nábojnici. „Bohužel žádná z doposud používaných metod nebyla schopná určit vzájemný vztah mezi biometrickými informacemi a corpus delicti, tedy předmětem doličným, což je v našem případě přítomnost povýstřelových zplodin,“ podotkl Tomáš Pluháček z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který objevil unikátní metodu detekce a klasifikace povýstřelových zplodin na otiscích prstů.

Výsledkem výzkumu, na kterém spolupracovali také Martin Švidrnoch, Vítězslav Maier, Vladimír Havlíček a Karel Lemr, je LA-ICP-MS zobrazovací metoda umožňující detekci a klasifikaci povýstřelových zplodin na otiscích prstu či jejich fragmentu a současně korelaci těchto výsledků s průběhem papilárních linií.

A nyní chemik Tomáš Pluháček získal prestižní Cenu Shimadzu pro mladé vědecké pracovníky do 35 let, a to právě za práci s názvem Forenzní identifikace střelce – LA-ICP-MS zobrazování povýstřelových zplodin.

Mohlo by vás zajímat

Reklama