Deset strategických technologických trendů pro rok 2020

Praktický blockchain přináší potenciál proměnit celá odvětví v systémy digitální důvěry / Pixabay
Strategický technologický trend je takový, jenž má významný potenciál narušit současný stav a posouvá se z úvodní fáze zrodu směrem k širšímu využití či dopadu. Případně trend, který se rychle rozvíjí a s vysokou mírou volatility může dosáhnout bodu obratu/zlomu během příštích pěti let.

Analytici se strategickým technologickým trendům věnují v přednáškách na Gartner IT Symposium/Xpo v Barceloně od 3. do 7. listopadu. A o jaké trendy tedy jde?

1. Hyperautomatizace (hyperautomation) je výsledek kombinace několika nástrojů využívajících strojové učení, klasický balíčkový software a automatizační nástroje, jež společně plní konkrétní úlohy. Hyperautomatizace není jen označení rozsahu škály nástrojů, ale také všech automatizovaných kroků (zkoumání, analýza, návrh, měření, monitorování a ověřování či hodnocení). Hyperautomatizace se tak zaměřuje především na chápání škály automatizačních mechanismů, jejich vzájemných vztahů a možných kombinací či koordinace.

2. Mnohozážitek (multiexperience) – během následujících let (do roku 2028) nastane zásadní změna způsobu, kterým uživatelé vnímají digitální svět a interagují s ním. Konverzační platformy jsou jedním z příkladů, jak již tato změna interakce započala. Podobně virtuální, rozšířená a smíšená realita již dnes mění vnímání digitálního světa. Kombinace a posun, které tyto změny vyvolají, povedou k novým zážitkům napříč smysly, zařízeními a způsoby interakce – mnohozážitkům.

3. Demokratizace dovedností (democratization of expertise) bude mít za cíl poskytnout lidem přístup k odborným technickým znalostem (například z oblastí, jako jsou strojové učení nebo vývoj aplikací) nebo ke znalostem z byznys domén (obchodní proces, ekonomická analýza) pomocí radikálně zjednodušeného rozhraní a bez nutnosti nákladného a rozsáhlého školení. „Civilní“ či „občanský“ (citizen) přístup (například tzv. civilní datoví vědci, civilní integrátoři nebo civilní vývojáři) společně s rozvojem „no-code“ programovacích modelů jsou příklady demokratizace dovedností.

Analytici očekávají, že do roku 2023 se značně rozvinou čtyři klíčové oblasti demokratizačního trendu – demokratizace dat a analytiky (nástroje dříve určené datovým vědcům budou nově cílené na širší vývojářskou komunitu), demokratizace vývoje SW (AI nástroje využitelné v aplikacích vyvíjených na míru), demokratizace designu (rozvoj low-code a no-code fenoménů a automatizace dalších funkcí v oblasti vývoje aplikací posilující pozici civilních vývojářů) a konečně demokratizace znalostí (profesionálové bez IT specializace tak získají přístup k nástrojům a expertním systémům, jež jim umožní využít specializované dovednosti, v nichž sami nejsou „kovaní“). 

4. Rozšíření lidských možností (human augmentation) se zaměřuje na možnosti, jimiž mohou být technologie co nejpřirozeněji využité pro zlepšení našich kognitivních a fyzických schopností. Rozšíření fyzických schopností lze obvykle dosáhnout pomocí technologie umístěné přímo na těle – například nositelného chytrého zařízení. Rozšíření kognitivních schopností lze dosáhnout zpřístupněním informací a využíváním aplikací buď na tradičních výpočetních systémech, nebo v rámci rodících se mnohozážitkových rozhraní na chytrých pracovištích (či obecněji v chytrých prostředích – smart spaces).

5. Transparentnost a dohledatelnost (transparency and traceability) souvisejí zejména s rostoucím uvědoměním si zákazníků, že jejich osobní data jsou cenná a měli by nad nimi mít kontrolu – ale nejen s tím. Také organizace si postupně uvědomují rizika spojená se zabezpečením a správou citlivých osobních dat, což se promítá i do nově zaváděných předpisů. Transparentnost a dohledatelnost jsou klíčovými prvky, které by měly do budoucna podporovat požadavky v oblasti digitální etiky a ochrany soukromí.

6. Výkonný/posílený edge (the empowered edge) – edge computing označuje výpočetní topologii, v níž jsou zpracování informací a sběr či doručování dat a obsahu umístěné blíže zdroji, repozitáři či uživateli této informace. Cílem je udržet datový provoz a zpracování v místě, a snížit tak latenci, využít naplno možností okrajové infrastruktury a zvýšit autonomii v této oblasti. Samotný pojem edge pak lze nejlépe chápat jako logický protipól centralizovaného cloudu.

7. Distribuovaný cloud (distributed cloud) – jde o rozložení (distribuci) veřejných cloudových služeb do různých lokalit, přičemž původní poskytovatel cloudové služby je stále odpovědný za provoz, dohled, aktualizace a rozvoj služby. Jde o zásadní posun od klasického centralizovaného modelu většiny cloudových služeb, který nastartuje novou éru cloud computingu.

8. Autonomní věci (autonomous things) – fyzická zařízení využívající AI k automatizaci úkonů či úloh, jež dříve dělali lidé. Zjevnými příklady jsou roboty, drony, autonomní vozidla či lodě a zařízení. Jejich automatizace jde za rámec možností pevně naprogramovaných modelů, využívají AI pro řízení pokročilých reakcí přirozenějších interakcí s okolním prostředím a lidmi. Tak, jak to umožní rozvoj technologií, předpisů a společenská přijatelnost, budou autonomní věci stále častěji nasazované ve veřejném prostoru.

9. Praktický blockchain (practical blockchain) – přináší potenciál proměnit celá odvětví v systémy digitální důvěry, transparentnosti a výměny hodnoty napříč obchodními ekosystémy. Důležitý je také potenciál snížení nákladů, zkrácení vypořádání transakcí a zlepšení cashflow. Aktiva je možné vysledovat až k jejich původu a výrazně omezit možnosti výměny za kopie, náhražky či falšované zboží. Sledování je zajímavé i v oblastech, jako jsou potravinářství (sledování původu, dohledání kontaminace napříč dodavatelským řetězcem atd.) nebo sledování konkrétních dílů pro usnadnění situací jako svolávání výrobků kvůli závadě. Další příležitosti se nacházejí v oblastech, jako správa identit a integrace chytrých smluv umožňujících automatizovat vybrané transakční kroky.

10. AI bezpečnost (AI security) – umělá inteligence a strojové učení budou postupně využívány pro rozšíření (vylepšení, urychlení) lidského rozhodování ve stále širší škále oblastí. Na jednu stranu to vytvoří nové fenomény a příležitosti, jako jsou hyperautomatizace či praktické využití autonomních věcí v rámci transformace podniků, povede to také ke zcela novým výzvám v oblasti bezpečnosti – rychle poroste počet potenciálně zranitelných míst (zejména díky kombinaci IoT, cloudu, mikroslužeb a připojených systémů v chytrých prostorách). 

Mohlo by vás zajímat

Reklama