Jak vznikly z homolí praktické malé kostky cukru, jak je dnes znáte, a kde se objevily poprvé?

 
Dalších 6 fotografií v galerii
Už v roce 1843 začali v dačické rafinerii vyrábět kostkový cukr / Pixabay
Cukr se bežně distribuoval až téměř do poloviny 19. století ve formě cukrových homolí. Pro domácí používání cukru to však bylo velmi nepraktické, což si jako první všimla manželka ředitele dačické rafinérie. A jak celý příběh nakonec dopadl?

Pro obchodníky i domácnosti byl tehdejší tvar homolí skutečně velmi málo praktický, homole se špatně balily a poškozovaly se. Při prodeji se nepodařilo vždy useknout přesné množství cukru, vznikal odpad v podobě drobtového cukru. Navíc dlouhé sušení cukrových homolí značně prodlužovalo jejich výrobu.

Právě při odsekávání cukru se v roce 1842 nepříjemně zranila paní Juliana Radová, manželka ředitele dačické rafinérie Jakuba Kryštofa Rada. Tento její úraz ho přiměl k tomu, že nakonec vymyslel způsob, jak odstranit zmíněné obtížné sekání a štípání cukru z homolí.

V rafinérii vyzkoušeli vyrábět cukr v podobě kostek, které by se mohly dobře počítat i na kusy. Za pár měsíců jako dárek dostala paní Juliana malou bedničku, kde našla 350 bílých a červených kostek cukru. A kostka cukru byla na světě.

Ředitel Jakub Kryštof Rad zhotovil lis na výrobu kostek a ještě v roce 1842 zažádal dvorskou komoru ve Vídni o udělení privilegia k výrobě kostkového cukru v Dačicích. Již na podzim roku 1843 začali v dačické rafinerii vyrábět kostkový cukr i pro trh. Poprvé se objevil ve Vídni pod názvem „ čajový cukr.“ 

Jak přesně se kostky cukru vyráběly před téměř 200 lety si můžete dnes prohlédnout v Městském muzeu v Dačicích, jež sídlí v areálu dačického zámku. Ten byl již v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou. V místním parku naproti kostelu sv. Vavřince najdete i malý památník, který připomíná právě onu první kostku cukru, která Dačicím přinesla zajímavé světové prvenství.

Mohlo by vás zajímat

Reklama