Vynálezce barevné fotografie zůstal celý život chudý: Opavský rodák přitom prodal 27 patentů

 
Další 2 fotografie v galerii
První barevné výtisky byly založeny na katalytické destrukci barviv pomocí kyslíku, který se uvolňuje z peroxidu vodíku při kontaktu se stříbrným obrazem / Pixabay
Pod různými vynálezy se úspěšně podepsali nejenom mnozí Češi, ale například i čeští rodáci německé národnosti. Rakousko-Uhersko totiž bylo v pozitivním smyslu multikulturním státem, kde vedle sebe žil koktejl různých národností. U nás usazení rodáci přitom dosáhli významných úspěchů - příkladem je dnes již zapomenutý vynálezce německého původu Karl Schinzel.

Opavský rodák Karl Schinzel pošle roku 1905 na vídeňský patentový úřad přihlášku s názvem "Postup na zhotovení barevných fotografií". Jedná se o proces tzv. katachromie. Jde o první vícevrstvý barevný film.

Barevné výtisky jsou založeny na katalytické destrukci barviv pomocí kyslíku, který se uvolňuje z peroxidu vodíku při kontaktu se stříbrným obrazem. V odborném tisku se objevuje od Schinzela coby absolventa Vídeňské technické univerzity článek pojednávající o třívrstvém materiálu určeném pro zhotovení barevných fotografií. Samozřejmě na svém vynálezu ještě dále pracuje, a to i v období 1. světové války, kdy pracuje jako chemik a fotograf. Pořizuje snímky vojáků se zbraněmi. Bohužel se ale se svým patentem nesetká s úspěchem. Ve Vídni jeho práci odmítají. 

Prodá 27 svých patentů

Přesto se ale nevzdává. V letech 1922 - 1936 pracuje ve své laboratoři v Opavě. Jeho bohaté publikační činnosti si všimnou odborníci z německé firmy Agfa a americké společnosti Eastman Kodak.

Mezi lety 1936-1938 proto uvítá pozvání do laboratoří Eastman Kodak v Rochestru, kde dohlíží na výrobu filmu Kodachrome. Navíc zmiňované americké firmě prodá 27 svých patentů. Mezi ně patří i barevné vyvíjení fotografií, při kterém se využívá postupné spektrální expozice. 

Ze své práce nikdy nezbohatne 

Schinzel ovšem patří mezi lidi, kterým jde hlavně o výzkum pro lidstvo, peníze pro něj nejsou na prvním místě. Proto za své patenty nechce žádné horentní sumy. Přestože pomáhá na svět budoucím slavným značkám filmů Agfacolor a Kodachrome, bohatství mu tyto aktivity rozhodně nepřihrají. Zůstává stejně chudý jako byl, i když je otcem světového vynálezu - barevné fotografie. Většinu svého života se potýká s dost nevalnou finanční situací. 

Laboratoř zničí spojenci

Vrací se do Rakouska, kde si vybuduje svoji vědeckou laboratoř v Badenu u Vídně. Jeho spolupráce s různými firmami ale plynule pokračuje. V ní se soustředí na bádání až do roku 1942, kdy změní působiště na laboratoř Zeiss-Ikon v Berlíně-Zehlendorfu.

Bohužel ale během 2. světové války dojde ke zničení jeho sbírky výzkumů a celé laboratoře. Zničí ji spojenci, jemu zbydou pouze poznámky. Zamíří tedy zpátky do Vídně, kde se, jak jinak, věnuje práci. Ve chvíli, kdy ho zastihne smrt, věnuje se právě psaní knihy věnované barevné fotografii. Vychází přitom ze svých dochovaných poznámek.  

#barevná fotografie #katachromie #patent #Eastman Kodak #Schinzel

Mohlo by vás zajímat

Reklama