Unikátní barvivo z Číny světélkuje a navíc má pozoruhodné magnetické vlastnosti

Ovšem naši dávní předkové na tom nebyli o nic hůře než my. Příkladem je tzv. čínský nach či purpur. Podle vědců tato barva vykazuje zajímavé vlastnosti.
 
Terakotová armáda z doby vlády Čenga, prvního císaře z dynastie Čchin, je pojmem. Právě ona přitom byla nabarvena čínským purpurem. Svědčí to o skutečnosti, že Číňané tuto umělou barvu dokázali vyrobit už před více než 2240 lety.

Válečníci jeho hliněné armády totiž byli vyrobeni kolem roku 220 př. n. l. Pozoruhodné ovšem je, že složení barvy vědci rozluštili teprve nedávno - v roce 2006. Zjistili, že obsahuje sloučeninu BaCuSi2O6, tedy oxid křemičitý, baryum a měď. Tato sloučenina se vyrábí pomocí tavení za vysokých teplot v rozmezí 850-1000 °C.

Tři teorie: Která je ta pravá?

Právě tohle vzbudilo velký zájem vědců. Není jim jasné, jak uměli Číňané takto složitou sloučeninu zhotovit. Za své berou hypotézy, že se mohli inspirovat u Egypťanů, kteří dokázali vyrábět tzv. Egyptskou modř. Není totiž prokázán žádný intenzivní styk Číňanů a Egypťanů.

Související

Ilona Cílková

Dokázali elektrický proud vyrobit už staří…

Ilona Cílková

Jedna z nejúčinnějších zbraní historie: Stále…

Další teorie spočívá v tom, že uvedený silikát vznikl při výrobě skla, vlastně jako vedlejší produkt. A konečně existuje i třetí názor, že šlo o produkt ze syntézy bílého jadeitu, který využívali čínští taoističtí alchymisté. Zatím ale vůbec není jasné, ke které teorii se přiklonit.

Barvivo je fluorescenční

Pozoruhodné jsou rovněž vlastnosti nachového barviva ozářeného LED světlem. Barvivo vyzařuje paprsky charakteristické téměř infračervenými délkami. Díky tomu dokážou čínský nach zachytit infračervené senzory, a to i v případě, že je barva v poměrně slabé vrstvě, dokonce takové, kterou lidské oko zachytí jenom velice obtížně. Ovšem fluorescence není jediným zvláštním jevem, který barvivo vykazuje.

Připomíná střešní tašky

Velký chlad a vysoké magnetické pole transformuje purpurový pigment do kvantového kritického bodu. Trojrozměrná látka zde má jenom dvě dimenze. Vrstvy krystalů na sebe nepůsobí.

Připomíná to pak dvourozměrné magnety navrstvené na sobě, jako bychom vršili střešní tašky. Právě to způsobuje nezvyklé magnetické vlastnosti barviva. Výzkumy provedl Ian Fisher, který se na Stanfordově univerzitě zabývá aplikovanou fyzikou, společně s vědci z Národní laboratoře Los Alamos a Institutu pro fyziku pevných látek Tokijské univerzity.