Vědci objevili na Chrudimsku nejstarší archeologickou konstrukci v Evropě

Archeologové studnu objevili spolu s dalšími sedmi studnami z různých částí pravěku. První nálezy keramiky ukázaly, že studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné. Díky tomuto jedinečnému objevu bylo rozhodnuto vyzvednout celou studnu v jednom bloku. 

Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny byly 80x80 cm a celková výška 140 cm. Všechny konstrukční prvky byly dubové. Vědci se dříve domnívali, že tento typ konstrukce byl známý až z doby bronzové nebo spíše až z doby římské říše či středověku, tedy minimálně o tři tisíce let později.

Související

Martin Pokorný

Celoplanetární klima ovlivňují stále více tající…

Ilona Cílková

Tyranosaurus Rex neměl podle vědců nejsilnější…

Tento omyl ovšem vyvrátilo zkoumání jiné neolitické studny nalezené v moravském Uničově, která byla dendrochronologicky datovaná do období kultury s lineární keramikou (5093–5085 př. n. l.). „U studny nalezené na Chrudimsku jsme letokruhy porovnávali s kolegy v Německu. Z výsledků vyplývá, že stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 před naším letopočtem. Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 př. n. l. nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem," uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě LDF Mendelovy univerzity v Brně.

Podle odborníků je obdivuhodné, že první zemědělci, kteří měli k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů. 

Odborníci provedli také první přírodovědné analýzy. Ve výplni studny našli velké množství zbytků bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, a to zejména schránky měkkýšů, kosti drobných obratlovců, přezimovací vajíčka vodních korýšů či zbytky hmyzu. Nálezy zoologických zbytků v budoucnu umožní zejména blíže rekonstruovat životní prostředí v neolitu. Neméně bohatý je i soubor rostlinných zbytků.

První výsledky archeobotanických analýz poskytují informace o životním prostředí i ekonomice prvních zemědělců. Zjištěny byly např. zbytky užitkových druhů rostlin včetně pravěkých pšenic, lnu nebo vzácně dokládaného máku setého. Plané druhy rostlin umožní v budoucnu lépe pochopit hospodaření prvních zemědělců či rekonstruovat historii zavlékání nepůvodních druhů člověkem.

Fotogalerie

 

1

fotografie