Astronomové pozorovali v satelitu naší Galaxie jeden z nejdelších útvarů svého druhu

 
Další 1 fotografie v galerii
Zářící mlhovina s mnoha mladými hvězdami nacházející se ve Velkém Magellanově oblaku / ESO
Velký Magellanův oblak je satelitem naší Galaxie a je pozorovatelný téměř výhradně z jižní polokoule. Nachází se jen 160 tisíc světelných let daleko, takže z hlediska astronomického výzkumu leží takřka na dosah.

Kromě toho, že je Velký Magellanův oblak blízko, natáčí k nám tato galaxie své jediné spirální rameno takřka čelem, můžeme tedy detailně zkoumat různá její zákoutí.   

Malá oblast v této nedaleké sousední galaxii hraje na snímku, který astronomové pořídili pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer), doslova všemi barvami. Objekt je známý pod katalogovým označením LHA 120-N 180B a jedná se o takzvanou H II oblast mlhovinu, ve které se rychle utvářejí nové hvězdy.

H II oblasti jsou oblaka ionizovaného mezihvězdného vodíku, útvary, které bývají označovány jako ‚hvězdné porodnice‘. Mladé hmotné hvězdy jsou zodpovědné za ionizaci okolního plynu a dávají tak vzniknout tomuto působivému pohledu. Podivný tvar mlhoviny N180 B je důsledkem vývoje jedné obří bubliny ionizovaného vodíku a čtyř menších v blízkém okolí.

Hluboko v nitru oblaku se vědcům podařilo objevit jet plynu tryskající z jedné velmi mladé hvězdy, která svojí hmotností 12krát převyšuje Slunce. Útvar s označením Herbig–Haro 1177 si můžete detailně prohlédnout na druhém snímku. Jedná se o vůbec první pozorování takového jetu mimo naši Galaxii ve viditelném světle.

Tyto struktury jsou totiž našemu zraku většinou skryty za závojem prachu v jejich okolí. Ale prostředí ve Velkém Magellanově oblaku, kde je prachu relativně málo, umožnilo tento konkrétní jet ve viditelném světle zaznamenat. Při své délce asi 33 světelných let se jedná o jeden z nejdelších útvarů svého druhu, jaký jsme dosud objevili.       

Mohlo by vás zajímat

Reklama