Vědci vytvořili hustou baryonovou hmotu, kterou se naplňoval vesmír po Velkém třesku

Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální / NASA
Jedním z důsledků velkého třesku je, že podmínky dnešního vesmíru jsou odlišné od podmínek v minulosti nebo v budoucnosti. Vesmír byl před 13,8 miliardami lety ve formě počáteční singularity, ve které byla měření času a délky bezpředmětná. Čeští vědci nyní publikovali článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony, kterou se naplňoval vesmír po Velkém třesku.

Hmotu, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), která naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku, můžeme dnes na krátký čas vytvořit v laboratoři srážkami těžkých iontů o relativistických energiích.

Různá stádia, ve kterých může QCD hmota existovat, závisí například na teplotě, tlaku nebo baryochemickém potenciálu a mohou být zkoumána studiem elektromagnetického záření vyzařovaného QCD hmotou. Dvojice elektron-pozitron, vznikající v rozpadu virtuálních fotonů, nejsou ovlivňovány silnou interakcí a poskytují tak informace o vlastnostech QCD hmoty v různých stádiích.

Článek, který je kolektivním dílem vědců z kolaborace HADES, kdy spoluautory je i několik pracovníků ÚJF, pracujících na projektu FAIR-CZ: A. Kugler, P. Tlustý, O. Svoboda, V. Wagner, L. Chlad, P. Rodriguez-Ramos a J. G. Sobolev, shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z QCD hmoty.

Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální, což svědčí o zvýšení teploty o 70 MeV a konstituentech se změněnými vlastnostmi, odrážejícími specifika silně interagující QCD hmoty. Vlastnosti této hmoty, vytvořené v jádro-jaderných srážkách, jsou podobné vlastnostem husté hmoty vytvořené v konečném stavu fúze neutronových hvězd, jak je patrné z nedávných pozorování. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama