- Petr Hájek
- Věda a vesmír
- 16. listopadu 2017
- 11:35
Mimozemšťané na dosah? Planeta, podobná Zemi, je jen 11 světelných let daleko a stále se přibližuje!
Nově objevená planeta byla pojmenována Ross 128b a byla objevena, jak obíhá okolo hvězdy Ross 128 (typu rudý trpaslík) jen 11 světelných let od nás. S aktuálními technologiemi by nám trvalo 141 000 let do této oblasti vůbec doletět. I když je aktuálně tato planeta 11 světelných let od nás, pohybuje se směrem k nám a za nějakých 79 tisíc let se stane naším nejbližším stelárním sousedem a vystřídá tak Proximu Centauri.
A co je o ní ještě známo? Astronomové pracující s HARPS (European Southern Observatory's High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) v La Silla Observatory v Chile zjistili i to, že Ross 128 (pro změnu označený po jeho objeviteli astronomu Franku Elmoru Rossovi) obíhá lehká exo-planeta každých 9,9 dne (představte si to, Silvestr každých 10 dní!). A Ross 128 je unikátní i tím, že je to rekordně „tichá" hvězda, co hostí potenciál pro život (stejně jako naše oči se vyvinuly být nejcitlivější na základě barvy naší hvězdy, zde by to zase byla červená).
I když obíhá Ross 128b dvacetkrát blíže, jak Země Slunce, přesto získává Ross 128b jen 1,38x tolik záření jako Země.
Z toho plyne, že jeho průměrná teplota je mezi -60°C a +20°C, díky tomu, že je Ross 128 již poměrně pohodová hvězda, co příliš nesálá. Zatím se vedou spory, zda je zde i tekoucí voda, teplota by tomu ale nahrávala.
Vše řečené z ní dělá perfektního adepta pro studium exoplanet, takže není divu, že se jí od vědců dostává takové pozornosti. Planetky z červených trpaslíků (a počítaje v to i Proximu Centauri) jsou totiž sužovány výtrysky smrtících ultrafialových a paprsků X, jež koupají jejich planety na orbitě v této smrtící sprše ničící atmosféru. Ross 128 je ovšem velmi tichý v této věci, takže prozatím jsou šance na bližší zkoumání u něj nejvyšší (další asi bude zjištění úrovně kyslíku a vody).
U tak blízkého souseda se přímo nabízí využít technologie mikro-družice poháněné nejsilnějším laserovým paprskem na Zemi (0,5 GW). Ten by jí udělil pořádnou rychlost, která by mohla dosáhnout podle některých optimistů časem i 0,5 rychlosti světla a družice by tak dosáhla svého cíle relativně brzy a ještě v rámci lidského života (22 let na cestu + 11 let pro signál zpět = 33 let). Doufejme tedy, že o něčem podobném co nejdříve uslyšíme...
Sdílení
32
Twitter
Komentáře
Email