Důkazy o mimozemském životě už máme k dispozici, ale vědci jim nevěnují pozornost

Cílem je hledání biologických podpisů / Pixabay
Doklady o životě na jiných planetách už možná máme k dispozici, ale nejspíše si to neuvědomujeme. Profesor filozofie, Dr. Peter Vickers z Durhamské univerzity, říká, že vědci musí mít při uvažování o životě na jiných planetách otevřenou mysl.

Spousta významných objevů se děje náhodou. Často jde o štěstí, které provází zúčastněné výzkumné pracovníky. „Pokud jde o mimozemský život, stačí předpokládat, že to „budeme vědět, až to uvidíme?“ ptá se Vickers.

Jednou z technik, které mohou vědci použít při pokusu o identifikaci mimozemského života, je hledání biologických podpisů - tedy jakýchkoli látek poskytujících vědecké důkazy o životě. Mohl by to být prvek, izotop nebo molekula znamenající život v daném prostředí.

„V posledních letech došlo ke změnám v našich teoriích o tom, co se počítá jako biologický podpis, a které planety by mohly být obyvatelné,“ říká dr. Vickers a zároveň dodává, že nejlepší, co můžeme udělat, je interpretovat data, která máme, s nejlepší současnou teorií. Nedávná studie zjistila, že pro vzdálené exoplanety obíhající vzdálené hvězdy je běžné, že mají v atmosféře vodu.

Vědci z univerzity v Cambridge sledovali složení 19 planet po dobu pěti let a zjistili, že je často možné vidět vodu, ale v malém množství. Celkem 14 z těchto mimozemských světů mělo v atmosféře vodní páru a na šesti byly přítomny klíčové chemikálie sodík a draslík.

Je zásadní, aby vědci přistupovali k budoucímu hledání života s otevřenou myslí a byli připraveni objevit neočekávané.  Ve vesmíru je mnoho světů, takže šance na vývoj cizích druhů a událostí na mikrobiální úrovni, jsou podle astronomů vysoké. Jeden z nejslavnějších obrázků Hubbleova kosmického dalekohledu je téměř 10 000 galaxií v jedné malé oblasti noční oblohy. Podle výzkumníků exoplanet je v každé z galaxií průměrně asi 100 milionů hvězd a každá z nich bude mít pravděpodobně alespoň jednu planetu. 

Letos se na Marsu zahajují čtyři mise a tři z nich mají za hlavní cíl hledání života na rudé planetě. Mise jsou také plánovány na prohledávání měsíců plynových obrů a dalekohledy loví planety v obyvatelné zóně jiných hvězd. Jedním z příkladů je plánovaný dalekohled HabEx za 7 miliard dolarů, který bude spuštěn kolem roku 2030 a určen pro hledání „druhé Země“ v Mléčné dráze. Evropská kosmická agentura spustila družici Cheops, která loví obyvatelné planety a NASA TESS nachází od roku 2018 exoplanety. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama