Německo mohlo vyhrát bitvu o Británii, kdyby zahájilo akci o tři týdny dříve a zaměřilo se na letiště

Němci nevydrželi provádět soustředěné útoky na britská letiště / Pixabay
Podle matematické studie mohli Němci za druhé světové války vyhrát bitvu o Británii. Výzkumníci z univerzity v Yorku vytvořili počítačový model, který používá statistickou techniku zvanou „weighted bootstrapping (vážený náhodný výběr vzorků s nahrazením)“, aby si představili různé okolnosti bitvy v roce 1940. Identifikovali dvě obrovské chyby nacistického velitele Hermanna Göringa.

První chybou bylo, že nezahájil útok bezprostředně po slavné řeči Winstona Churchilla 18. června 1940, ale až o tři týdny později, tedy 10. července 1940. Brzký úder by Británii poskytl méně času na přípravu koordinované reakce a školení pilotů, což by Německu poskytlo významnou taktickou výhodu.

Druhým omylem bylo, že Němci nevydrželi provádět soustředěné útoky na britská letiště poté, co jim 13.  srpna 1940 zasadili obrovskou ránu. Tyto útoky trvaly pouze pět dní, ale zničily radarové systémy používané ke sledování německých letadel. Kdyby tato fáze byla delší, připravilo by to Němcům cestu pro námořní a pozemní invazi.

Kdyby Německo tyto dvě věci udělalo jinak, mělo by větší šanci na vítězství v bitvě o Británii. Bootstrapping je podle vědců simulace jako když se vezmou události každého dne bitvy a umístí se do loterního stroje. Dochází k vytváření tisíců alternativních scénářů průběhu. Některé dny se budou opakovat, další proběhnou v jiném pořadí, na jiné vůbec nedojde. Vědci proces opakovali, aby vyzkoušeli variantu „co kdyby“. Některé dny bojů byly více či méně pravděpodobně vybírány v závislosti na tom, jak by Hitler měnil svá rozhodnutí v závislosti na použití jiné taktiky. 

Skutečné statistické šance na vítězství Luftwaffe v červenci 1940 jsou ale záhadou, protože nikdy nebude dostatek dat k vytvoření přesného modelu. Dřívější start akce a cílené bombardování letišť by ale bitvu významně posunuly ve prospěch Němců. Pokud by například pravděpodobnost britského vítězství ve skutečné bitvě činila 50 procent, tyto dvě taktické změny by ji snížily na méně než 10 procent.

Jestliže by pravděpodobnost britského vítězství byla 98 procent, změny by ji omezily na 34 procent. Bitva o Británii vtáhla Hitlera do duelu, o který nejevil moc zájmu. Prosazoval dohodu s Brity, a chtěl je zastrašit, aby se mu sami podrobili.

Churchillův projev z 18. června oznamující, že „bitva o Francii je u konce. Bitva o Británii začne“, motivoval piloty britských spitfirů a hurikánů, ačkoli brzy čelili nedostatku letadel i ztrátám na životech. Jejich statečnost by ale byla marná, kdyby Němci reagovali okamžitým útokem. Letecká kampaň by začala o tři týdny dříve. Klíčovou proměnnou by se stal počet stíhacích pilotů, které by měli Britové k dispozici. Kdyby Němci našli způsob, jak jejich počet stále snižovat, Britové by sotva byli schopni postavit životaschopnou obranu. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama