Přístroje v Česku zaznamenaly na obloze mimořádně jasný bolid

Bolid zaznamenaly přístroje Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Leží především na území České republiky (14 z nich), tři jsou také na Slovensku, a po jednom má Rakousko a Německo.

Jelikož bolid letěl severně od naší republiky a v době jeho přeletu bylo jasno jen na některých stanicích, existují optické záznamy celkem z osmi stanic na území ČR a ze stanice v Rakousku a Slovensku.

Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic z České republiky, které byly k bolidu nejblíže a použily se pro veškeré výpočty. Díky těmto záznamům mohli vědci velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu tohoto meziplanetárního tělesa, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. Dokázali také předpovědět, kam mohly dopadnout jeho úlomky, které přečkaly průlet atmosférou.

Související

Petr Sýkora

Objeven obří kráter po meteoritu: Před 800 000 lety…

Martin Pokorný

Příběh fosforu: Astronomové zkoumali mezihvězdný…

Tento bolid dobře fotograficky zachytily automatické digitální celooblohové bolidové kamery na  stanicích Ondřejov, Kocelovice, Kuchařovice, Svratouch, Churáňov, Přimda, Veselí nad Moravou a částečně i Červená hora, kde bohužel větší část bolidu zakryly mraky. Kromě toho jsou i snímky ze vzdálenější stanice Martinsberg v Rakousku a Rimavská Sobota na Slovensku.

Digitální automatická bolidová kamera umístěná na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích nedaleko Blatné zaznamenala celou světelnou dráhu bolidu. Bolid zde letěl relativně nízko nad severním až severovýchodním obzorem, začal slabě svítit v souhvězdí Kefea a po letu dlouhém téměř 9 sekund pohasl v souhvězdí Labutě.

Jedná se o výřez z celooblohového snímku, přerušování světelné stopy je způsobeno elektronickým sektorem, který slouží k určení rychlosti bolidu v atmosféře. Kromě fotografických snímků josu z některých stanic i vlastní videozáznamy.

Přesně ve 4 hodiny 1 minutu a 59 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry větší úlomek meziplanetární hmoty, tzv. meteoroid, o hmotnosti několik set kilogramů. Protože se jednalo o poměrně velké a také docela soudržné těleso, které vstoupilo do atmosféry pod relativně  malým úhlem, který byl v průměru 27 stupňů a i s menší vstupní rychlostí, která byla necelých 17 km/s, tak tento jev trval bezmála 9 sekund a meteoroid přitom uletěl světelnou dráhu, která byla 155 km dlouhá.

To spolu s jeho velkou jasností byl také hlavní důvod, proč upoutal pozornost tak velkého počtu náhodných pozorovatelů. Tato světelná dráha bolidu začala ve výšce 97 km severně poblíž německého města Cottbus a pokračovala do Polska, kde bolid nedaleko severně od města Glogow explodoval a brzy nato i pohasl ve výšce necelých 26 km nad zemí. V nejjasnější fázi letu bolid dosáhl absolutní jasnosti -17 magnitudy, což znamená, že jeho jasnost 100krát převýšila jasnost Měsíce v úplňku.

V okamžiku, kdy těleso explodovalo, se uvolnilo velké množství jeho hmoty. Ta byla zčásti vyzářena, což způsobilo pozorované velké zjasnění bolidu, a z části v podobě malých, řádově gramových meteoritů mohla ve velkém počtu dopadnout na zemský povrch. Jen nepatrný zlomek původní hmoty přečkal tento dramatický rozpad tělesa a pokračoval ještě několik kilometrů, než úplně pohasl.

Podle výpočtů může mít tento největší meteorit hmotnost kolem půl kilogramu a jednotky menších úlomků řádově deseti až stogramových se mohou nalézat ještě mezi oblastí malých gramových meteoritů a hlavním kusem. Pádová oblast leží na území Polska jihovýchodně od města Glogow. Ale není vyloučen nález meteoritů ani mimo ni.

Fotogalerie

 

1

fotografie