Starověký odvodňovací systém v Pompejích je podle archeologů překvapivě stále funkční

Úsek tunelů o rozloze 457 metrů pod některými z nejznámějších budov byl původně postaven pro vypouštění vody z centra Pompejí.

Analýza tunelů odhalila, že po tisíciletí zůstaly prakticky nedotčeny a komplexní systém je stále ve výborném stavu. "Vstupy byly zablokovány, ale protože dnes máme problémy s odtokem vody při povodních, začneme je znovu používat," řekl Massimo Osanna, ředitel archeologického parku v Pompejích. "Skutečnost, že to můžeme udělat, je důkazem vynikajících technických dovedností té doby," dodává. V rámci projektu se Archeologický park v Pompejích spojil se speleology, profesionálními jeskynními analytiky ze sdružení Cocceius.

Od roku 2018 byla pečlivě prozkoumána síť tunelů o rozloze 457 metrů, které jsou dostatečně velké na to, aby se do nich vešel člověk. Další stejně dlouhý úsek tunelů nyní podstoupí podobnou analýzu, která posoudí jeho stav a určí, zda je možné ho znovu použít. Přístup do kanalizačního systému umožňují dva průlezy poblíž sochy Kentaura.

Související

Ilona Cílková

Neandrtálská DNA se objevila před 30 000 lety v…

Ilona Cílková

V Česku objevili archeologové nejstarší umělou…

Odtud kanalizace míří z kopce pod ulicí Via Marina a končí u císařské vily. Systém umožnil vypuštění přebytečné dešťové vody ze starověkého města do moře. Síť je složitá, ale spolehlivá. Průzkumný projekt odhalil, že tunely byly postaveny ve třech různých fázích. První část systému byla vybudována koncem 3. nebo počátkem 2. století př. n. l. v tzv. helénistické fázi Samnity, kteří obývali město před Římany.

V další fázi byla kanalizace rozšířena Římany pomocí jejich známého inženýrského know-how v 1. století př. n. l. Potom byla stavba na téměř století zastavena, než došlo k dobudování v rámci poslední etapy. Důkazy uvnitř tunelu ukazují, že jeho třetí a poslední část byla postavena v letech před erupcí Vesuvu v roce 79 n. l., která zničila celé město.

Fotogalerie

 

1

fotografie