Sklenka vína nebo půllitr piva denně zlepšuje podle studie mozkovou činnost u lidí středního a staršího věku

Vliv alkoholu se posuzoval u testovaných osob v rámci celkových kognitivních schopností, duševního stavu, vybavování slov a slovní zásoby / Pixabay
Studie tvrdí, že sklenka vína nebo půllitr piva denně může pomoci lidem středního a staršího věku odvrátit demenci a udržet mozkovou činnost na stejné úrovni. Vědci uvedli, že osm alkoholických nápojů týdně pro ženy a 15 pro muže může zabránit úbytku kognitivních funkcí, což vede k lepšímu duševnímu zdraví a slovní zásobě.

Z rozumné konzumace alkoholu mohou mít prospěch i ti, kteří pijí každý týden. Ve studii vědci analyzovali údaje od 19 887 lidí o jejich zdravotním a ekonomickém stavu z americké studie o zdraví po odchodu do důchodu. V letech 1997 až 2008 podstoupili tito lidé každé dva roky testy, které ukázaly změny v jejich zdraví změřením čtyř faktorů: celkové kognitivní schopnosti, duševního stavu, vybavování slov a slovní zásoby. 

Když se 6 010 pijáků s nízkým až středním průměrem pití alkoholu porovnalo s abstinenty, vědci zjistili, že u lidí z první skupiny je výrazně menší pravděpodobnost, že se u nich pokles čtyř zmiňovaných funkcí. Na základě svých výsledků navrhli pít 12 sklenek alkoholických nápojů týdně, pro zpomalení snižování kognitivních funkcí, 13 pro udržení duševního stavu, 10 na vybavování slov a 14 na slovní zásobu.

Z výsledků vytvořili graf ve tvaru písmene U, což naznačuje, že ti, kteří pijí výrazně více či méně, pravděpodobně nebudou pociťovat tyto přínosy alkoholu. Studie, která zahrnovala 16 950 bělochů, také naznačovala, že ochranné působení alkoholu se lišilo v závislosti na původu. Spojení mezi čtyřmi faktory bylo mezi bělochy silnější než u osob tmavé pleti. 

Do studie bylo rovněž zařazeno 11 943 žen, což je asi 60 % z celkového vzorku, mezi pohlavími ale nebyly zjištěny žádné rozdíly. Průměrný věk účastníků byl 61 let.  "Mechanismy, z nichž vychází příznivé spojení nízké až střední konzumace alkoholu s kognitivní funkcí, nejsou jasné," uvedl hlavní autor Dr. Li Changwei z University v Georgii v USA. Podle několika studií nízká až střední konzumace alkoholu je spojena s lepšími kardiovaskulárními funkcemi, menším množstvím srdečních příhod a delším přežitím ve srovnání s abstinenty a těžkými pijáky. Nedávná studie ale zjistila, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko hypertenze a cévní mozkové příhody bez ohledu na dávku.

Role pití alkoholu u kognitivních funkcí může tvořit rovnováhu jeho příznivých a škodlivých účinků na kardiovaskulární systém. Další studie naznačují, že konzumace alkoholu může podpořit generování proteinů, které chrání a podporují vývoj mozku.

Studie s 500 000 lidmi v Číně publikovaná minulý rok v The Lancet zjistila, že konzumace alkoholu rovnoměrně zvyšuje krevní tlak a riziko cévní mozkové příhody a srdečního infarktu.

Mohlo by vás zajímat

Reklama