Čeští vědci vyvrátili hypotézu týkající se ozónové díry: Co tedy stojí za tímto jevem?

A Nyní tým brněnských vědců ze skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR vedený Ing. Vilémem Nedělou, Ph.D, provedl unikátní pozorování ledových vzorků pomocí speciálně upraveného elektronového mikroskopu. Nedávno svým pozorováním vyvrátili hypotézu o roli tzv. ledových květů při vzniku slaných aerosolů v polárních oblastech a jejich vlivu na ničení ozónové vrstvy.

Ledové květy ve vědeckém světě představují přírodní útvary, které vyrůstají z povrchu nově vytvořeného ledu, a to za nízkých okolních teplot. Nejčastěji je najdeme v polárních oblastech a vůbec nevypadají jako to, co nám v zimě mráz kreslí na okna: mají jemnou strukturu, tvar podobný listu kapradí a jsou až třikrát slanější než mořská voda.

Související

Petr Hájek

Do minulosti se jednou podíváme, do budoucnosti je ale…

Petr Hájek

Energetická revoluce do 7 let? Vědci se blíží k…

Tak slané jsou proto, že do sebe dokáží z mořské vody nasávat sůl. Proto jsou pokládány za významný zdroj slaných aerosolů v polárních oblastech. Ještě donedávna vědci předpokládali, že se křehké ledové květy rozpadají a následně jsou větrem unášeny do atmosféry a stávají se významným povrchem pro průběh chemických reakcí v atmosféře – například „bromové exploze“.

Ve skutečnosti jde o intenzivní uvolňování bromu z mořské soli do atmosféry, přičemž uvolněný brom ničí ozon v atmosféře. Slaný aerosol tak velkou mírou přispívá k tvorbě polárních ozónových děr nad Arktidou a Antarktidou. A to je přesně důvod, proč se vědci zajímali o ledové květy – existovalo podezření, že na začátku jsou nevinně vypadající přírodní útvary s romantickým názvem a na konci ozónová díra.

Pro objasnění role ledových květů při vzniku slaných aerosolů brněnští vědci pod vedením doc. Dominika Hegera z Masarykovy univerzity připravili tyto ledové květy v laboratoři a tým environmentální elektronové mikroskopie při AV ČR pozoroval jejich postupnou sublimaci pomocí speciálního environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu.

Na rozdíl od předpokladu, že ledové květy jsou křehké a rozpadají se na množství malých slaných částic, tým Viléma Neděly prokázal opak. Ledové květy byly v mikroskopu flexibilní a přilnavé a nedocházelo k jejich rozpadu na slané mikročástice. Z toho vyplývá, že ledové květy pravděpodobně nejsou přímým zdrojem slaných aerosolů a důvodem pro vznik polárních ozónových děr.
 

Fotogalerie

 

2

fotografie