V Norsku byl objeven 1200 let starý vikinský chrám zasvěcený Thórovi a Ódinovi

V oblasti byly nalezeny i stopy po zemědělských osadách, které jsou datovány do doby před 2500 lety / Pixabay
V Norsku byl objeven 1200 let starý chrám, v němž Vikingové uctívali svá božstva, především Thóra a Ódina. Základy starobylé budovy byly objeveny minulý měsíc v přímořské osadě Ose, která se nachází poblíž města Ørsta v západním Norsku. Byla postavena staletí před příchodem křesťanství.

Je to první chrám ze starého Norska, který byl v zemi objeven. „Je to poprvé, co jsme našli jednu z těchto velmi zvláštních, velmi krásných budov,“ uvedl archeolog Søren Diinhoff z Univerzitního muzea v Bergenu. „Známe je ze Švédska a známe je z Dánska. Ukazuje to, že existovaly i v Norsku.“ 

Vikingové začali tyto boží domy stavět v šestém století. Byly složitější než jednoduchá venkovní místa pro uctívání severských božstev. V oblasti byly nalezeny i stopy po zemědělských osadách, které jsou datovány do doby před 2000 až 2500 lety a stopy po dvou dlouhých budovách, každá z nich byla centrem farmy. Boží dům ale pochází z pozdějších dob, kdy v oblasti začaly dominovat bohaté rodiny. Takový rozdíl vznikl, když severské země začaly integrovat s římskou říší a s germánskými kmeny. 

Boží domy byly inspirovány křesťanskými bazilikami, které Vikingové spatřili v jižních zemích. Výsledkem bylo, že se nad šikmou střechou tyčila vysoká věž, a ta kopírovala věže raně křesťanských kostelů. Norské náboženské obřady se zároveň staly ideologičtějšími a sofistikovanějšími. „Je to silnější projev víry než všechna ta malá kultovní místa. Má to určitě něco společného s elitní třídou společnosti, která z toho vybudovala skutečnou ideologickou show,“ dodal Diinhoff. 

Základy božího domu obsahují také varné jámy, ve kterých se připravovalo jídlo pro náboženské svátky. Rovněž tam byly vykopány i zvířecí kosti – pozůstatky zvířecích obětí. Před několika lety tady byl objeven i velký bílý kámen, který představoval mužský pohlavní orgán. Pravděpodobně byl součástí rituálů plodnosti. Navíc se v chrámu konaly svátky letního a zimního slunovratu. 

V božím domě byly bohové přítomni v podobě dřevěných figurek. K jejich nohám seveřané pokládali maso, pití a někdy i drahé kovy, jako je zlato. Nejčastěji šlo o obřady věnované bohu války, kterého představoval Ódin, bohu bouře, toho zosobňoval Thór a Freye, bohyni plodnosti. Po obřadech se věřící účastnili velkého hodování. „Měli byste dobrou náladu, hodně jídla a pití. Myslím, že byste se dobře bavili,“ představil ceremonie Diinhoff. 

Vikingské náboženství skončilo v 11. století. Posvátná místa byla zničena, chrámy vypáleny a  strženy. Jestli to byl osud i božího domu v Ose, tak na to nemáme důkazy, které by tomu nasvědčovaly. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama