Brontosaurus byl s hmotností přes 15 tun skutečným jurským kolosem

Brontosaurus, tedy v doslovném překladu „hřmotný ještěr“, patří k nejznámějším a nejpopulárnějším dinosaurům vůbec. Celosvětově je sice populárnější mnohem mladší teropodní dinosaurus Tyrannosaurus, například u nás se mu však brontosaurus minimálně vyrovnává.

Po dlouhou dobu přibližně 112 let byl tento rod považován za vědecky neplatný, teprve v roce 2015 však byla jeho platnost potvrzena přehlednou vědeckou studií. Ta ukázala, že brontosauři byli nejspíš skutečně jiným rodem sauropodů než Apatosaurus a jedná se tedy o platné vědecké jméno.

S rozměry kloubového autobusu

Co tedy o staronovém brontosaurovi dnes víme? Je jisté, že se jednalo o obřího býložravého dinosaura, podobně jako jeho blízcí příbuzní rodů Apatosaurus, Diplodocus, Supersaurus nebo Barosaurus.

Související

Vladimír Socha

Podle některých vědců vyhubila dinosaury pandemie

Vladimír Socha

Tyranosaurus by svými čelistmi dokázal rozdrtit…

Brontosauři nicméně patřili spíše k menším zástupcům těchto sauropodů, jejich délka zřejmě nepřekračovala 22 metrů a hmotnost přibližně 15 tun (podle jiných odhadů ale až 26 metrů a 32 tun). Někteří z jejich zmíněných příbuzných přitom dosahovali délky až kolem 35 metrů a hmotnosti téměř 40 tun.

Dinosauři z Divokého západu

Brontosaury tedy můžeme považovat spíše jen za sauropody střední velikosti. Fosilie všech tří druhů tohoto rodu byly objeveny na území státu Wyoming v USA, a to v sedimentech souvrství Morrison o geologickém stáří kolem 155 až 152 milionů let.

Brontosauři obývali záplavové nížiny, bažinaté roviny i okolí jezer a velkých říčních toků na území západu dnešních Spojených států a byli součástí proslulé dinosauří megafauny morrisonského souvrství. Menší exempláře, mláďata nebo nemocní jedinci se nejspíš stávali kořistí velkých teropodů, jako byl Allosaurus, Ceratosaurus nebo Torvosaurus.

Ocas jako desetimetrový bič

Živili se vegetací v podobě větví stromů a keřů, ačkoliv příležitostně mohli spásat i větší nízko rostoucí rostliny. Podle odhadů, založených na fosilních otiscích stop, dokázali za den ujít asi 30 až 40 kilometrů při hledání potravy.

K obraně jim mohly sloužit jejich velké drápy na „palci“ přední končetiny, zejména pak ale konce jejich velmi dlouhých ocasů, tvořených až 82 obratli, kterými snad mohli tito dinosauři práskat jako bičem (špička ocasu by překonávala rychlost zvuku) a podle některých odhadů mohl vydávaný zvuk dosahovat hlasitosti až nad 200 decibelů, což odpovídá zvuku výstřelu z děla.

Byli brontosauři teplokrevní?

Podobným způsobem by si dokázali držet od těla i ty největší teropody. Paleontologové objevili kostru mláděte druhu Brontosaurus parvus, o rozmnožování, vývoji a stádním chování brontosaurů ale přesto mnoho informací nemáme.

Velkou otázkou je také fyziologie dospělých brontosaurů, u kterých je stejně jako v případě jiných obřích sauropodů záhadou například způsob, jakým dokázalo srdce vypumpovat krev do celého obřího těla. Neznámý je také metabolismus těchto dinosaurů a otázka případné teplokrevnosti.

Kulturní ikona z doby jurské

Ať už však tento ikonický dinosaurus byl platným rodem nebo ne, jisté je, že jméno „Brontosaurus“ zanechalo za posledních 141 let od jeho stanovení ohromnou stopu v populární kultuře. Toto slovo natolik zdomácnělo, že někteří paleontologové (jako je Američan Robert T. Bakker) jím dodnes označují souhrnně všechny sauropodní dinosaury a mnozí lidé si ze všech dinosaurů vzpomenou nejdříve právě na brontosaura. O občanském sdružení Hnutí Brontosaurus a někdejší hudební skupině Brontosauři v rámci českých reálií ani nemluvě!

Fotogalerie

 

3

fotografie