Dinosauři byli buď obři, nebo trpaslíci. Vědci zjistili, proč neměli střední velikost

 
Další 1 fotografie v galerii
Dinosaurů kráčelo kdysi po modré planetě pouze zhruba 1500 druhů / Pixabay
Proč byli dinosauři buď tak gigantičtí, nebo naopak miniaturní, ale nic mezi tím? Studie publikovaná v časopise Science vysvětluje, proč u dravých dinosaurů chyběly střední velikosti, které u suchozemských masožravců pozorujeme dnes. Tuto kategorii zastupovala jejich mláďata, která zabírala ekosystémy jiným menším druhům.

Dinosauři byli buď obrovští, nebo miniaturní. Je to jedna z největších záhad jejich 150 milionů let trvající vlády. Opak toho, co můžeme u suchozemských zvířat vidět dnes.

Dinosauři nebyli příliš rozmanití. V současnosti na Zemi žijí desítky tisíc druhů ptáků a savců. Dinosaurů kráčelo kdysi po modré planetě, alespoň podle našich znalostí, pouze zhruba 1500 druhů.

Druhohory, období před 252 až 66 miliony let, byly érou velkých dinosaurů, kteří vážili více než tisíc kilogramů. Dominovali zvířatům vážícím méně než 60 kilogramů. Obrovská zvířata logicky potřebovala více zdrojů a měla větší dopad na přírodní ekosystémy. Svůj život ale také začínala jako drobná mláďata. A ta podle vědců mohla zabírat prostor v ekosystémech jiným, menším druhům, které zde jinak mohly prosperovat.
 
„Komunita dinosaurů byla jako nákupní středisko v sobotu odpoledne přeplněné teenagery,“ nadneseně vysvětluje Kat Schroederová, postgraduální studentka na Novomexické státní univerzitě. „Tvořili významnou část jedinců druhu a mohli mít reálný dopad na zdroje dostupné v komunitách," pokračuje autorka práce. 
 
Schroederová se rozhodla tuto teorii otestoval. Se svými kolegy shromáždila údaje z fosilních nalezišť po celém světě, včetně 550 druhů dinosaurů, a roztřídili je na masožravce, býložravce a podle velikosti.
 
V každé komunitě, v níž se vyskytovali megateropodi (obrovští masožravci) nebo gigantičtí predátoři, jako byl T. rex, byla patrná výrazná mezera, v níž chyběli masožravci střední velikosti. „V komunitách, které měly megateropody, existovalo velmi málo masožravých dinosaurů mezi sto až tisíci kilogramy,“ tvrdí Schroederová. Podle ní do této kategorie spadají právě mláďata megateropodů.
 
Z výzkumu je patrné, jak se komunita dinosaurů v průběhu času měnila. Jurské komunity (před 200 až 145 miliony let) měly menší mezery, křídové komunity (před 145 až 65 miliony let) měly velké mezery. Je to způsobeno tím, že teenageři jurských megateropodů většinou byli spíše jako dospělí jedinci, kteří měli pestré menu například v podobě sauropodů s dlouhými krky, jako byl brachiosaurus. „Na druhou stranu v křídě zcela dominovali tyrannosauři a abelisauři, kteří se s růstem hodně měnili,“ dodala Schroederová.
 
Teorie byla následně potvrzena i matematicky. Vědci vynásobili hmotnost mláďat megateropodů v daném věku s počtem dinosaurů, kteří každý rok mohli přežít. Statistická metoda, která s mláďaty zacházela jako se samostatným druhem, mezeru u středních masožravců přehledně znázornila.
 
Kromě toho, že výzkum Schroederové vysvětluje, proč bylo tak málo dravých dinosaurů střední velikosti, ukázalo se, jakou hodnotu při výzkumu dinosaurů má uplatnění ekologických hledisek.
 
„Myslím si, že se trochu posouváme směrem k chápání dinosaurů jako zvířat. Již se na ně nedíváme jako na chladné zkameněliny, kde paleontologie začala,“ tvrdí hlavní autorka práce.

Mohlo by vás zajímat

Reklama