V pleistocénu žil na území Argentiny drákula, vyhynul při změně klimatu

Desmodus draculae nepřebýval v jeskyni sám, ta byla doupětem obřího lenochoda / Daniel Boh, Museo de Ciencias Naturales de Miramar
V Argentině byla objevena čelist velkého netopýřího upíra, který žil před 100 000 lety. Vzácný nález nejstarší fosilie tohoto vyhynulého druhu pomáhá zaplnit mezery v historii těchto savců a pochopit, proč postupně vymřeli.

Netopýři jsou velmi rozmanití. Po jejich boomu před 50 miliony let tito noční tvorové představují dnes 20 procent všech známých savců. Fosilní nálezy netopýrů, zvláště pak upírů, jsou ale nesmírně vzácné.

Existuje zhruba 1400 druhů netopýrů. Přitom dnes žijí pouze tři druhy upírů (Desmodontinae), a to jen v Jižní a Severní Americe. Upír obecný (Desmodus rotundus), upír chlupatý (Diphylla ecaudata) a upír s bílými křídly (Diaemus youngi).

Fosilie čelisti velkého, příbuzného upíra Desmodus draculae objevená v Argentině v jeskyni nedaleko města Miramar v provincii Buenos Aires je malá kost s velkým významem. Pomáhá pochopit, proč tento druh vyhynul. A mohla by pomoci objasnit, proč zmíněné tři druhy žijí i dnes. Nález byl popsán v publikační databázi Ameghiniana.
 
Desmodus draculae tam nepřebýval sám. Jeskyně byla doupětem obřího lenochoda (pravděpodobně z rodiny Mylodontidae). Vědci se domnívali, že tito upíři se živili hlavně hlodavci a jelenovitými. Podle jiných hypotéz ale sáli krev větších zvířat, což teď naznačuje spojení D. draculae a obřího lenochoda.
 
Pokud se tito upíři živili zdejší megafaunou, před 10 000 lety mohli začít kvůli jejímu řídnutí vymírat na nedostatek potravy. D. draculae, který byl o 30 procent větší než dnešní upír obecný, žil v Severní a Jižní Americe během pleistocénu. Některé nalezené fosilie nejsou dostatečně zkamenělé, což naznačuje, že definitivně tento druh mohl vymřít před stovkami let.
 
Dnešní upír obecný žije 400 kilometrů od místa nálezu čelisti D. draculae. Klima v oblasti proto údajně mohlo být jiné než dnes. K postupnému vyhynutí D. draculae nejspíše přispělo více faktorů. Ochlazující se klima a s tím související nedostatek velké kořisti.
 
„Fosilie potvrzuje přítomnost druhu ve středních zeměpisných šířkách během pleistocénu. Jedná se o jeden z nejstarších záznamů, v pliocénu tento druh není znám,“ řekl pro ScienceAlert Santiago Brituela, paleontolog na National University of Mar del Plata.

#netopýr #pleistocén #jeskyně #fosilie

Mohlo by vás zajímat

Reklama

Věda a vesmír

Mise Gaia objevila nejtěžší hvězdnou černou díru v naší Galaxii, pozoruhodně blízko nás

Lukáš Bauer

Věda a vesmír

Festival Maker Faire Prague ovládne v květnu pražské Výstaviště

Martin Pokorný