Jak zabránit nejhorším katastrofám, jež by mohly v nejbližší době ohrozit Zemi?

Údajně prožíváme velké vymírání živočišných druhů. Podle studie publikované v časopise "Proceedins of the National Academy of Sciences" na planetě Zemi od roku 1970 vyhynula polovina zvířecích druhů. Přitom poslední takové vymírání prý nastalo před cca 65,5 miliony let.

Vědci nepochybují o tom, že takto masový úbytek druhů s sebou ponese i ekologické a další důsledky. Na vině není jenom globální oteplování, jak se s oblibou uvádí. Jde zároveň o přelidnění planety, ohromné ničení přírodních zdrojů a jejich spotřebovávání, aniž by došlo k obnově. Část těchto problémů má lidstvo ve svých rukou - šetrnější chování vůči naší planetě, na které jsme pouze hosté, je věcí každého z nás. Je ovšem otázkou, jestli už není pozdě.

Nepodceňujme živly 

Další přímou hrozbou jsou rozmary počasí, které si s námi v posledních letech zahrávají stále více. Na paškál si je vzala například studie "Atlas of the Human Planet 2017: Global Exposure to Natural Hazards", která zkoumá celkem šest živlů, a to záplavy, zemětřesení, sopky, vlny tsunami, bouře a přívaly bouří. Jakkoli vzniká dojem, že jde pouze o lokální záležitosti, v součtu jde o překvapivě silný fenomén.

Související

Petr Hájek

Existenci již deváté planety naší sluneční…

Ilona Cílková

Co se může stát, když nastane blackout? Jak se na…

Například záplavami je ohrožena miliarda lidí, zemětřesení může poškodit 2,7 miliardy lidí (což je nyní třetina celkového počtu obyvatel planety), sopky ohrožují až 400 milionů lidí. Z toho vyplývá, že působení živlů rozhodně není radno podceňovat. I tady je namístě šetrnější chování k planetě. 

Když nás ohrozí Slunce

Další ohrožení nám paradoxně přináší planeta, která je pro nás nositelkou života - Slunce. Například v roce 1859 došlo k velmi silné geomagnetické sluneční bouři, která byla viditelná všude na planetě Zemi. Dostala označení Carringtonova událost. Kdyby se něco podobného stalo dnes, vznikly by ohromné škody.

Přitom vědci upozorňují, že k něčemu podobnému může dojít už v tomto století. Je možné, že by taková bouře dokázala vyřadit z provozu veškerá elektrická zařízení. Erupce na Slunci podle vědců představují mnohem větší riziko než dopad asteroidů. Jaká je proti tomu obrana? Pomoci by prý mohl magnetický štít o velikosti Země. Vybudovat něco takového je ovšem nesmírně drahé.

Pomůže proti asteroidům a kometám štít?

Samozřejmě je stále ve hře i srážka s vesmírným tělesem. Astronomové neustále získávají nová data o kometách a asteroidech, které se pohybují prostorem Sluneční soustavy. Je jich obrovské množství, přitom v rizikové oblasti se jich v jeden okamžik nachází třeba až 1600. Jak v tomto směru ochránit Zemi?

Tady už probíhají rozsáhlé výzkumy. Řešením může být laserový štít. Výkonné lasery by ostřelovaly meteority, a tím se je snažily rozbít na co nejmenší částice, které následně shoří v atmosféře. Zatím jde ale o testování, které se provádí v Národní Lawrencově laboratoři v Livermoru v Kalifornii. Uvidíme, jak bude nakonec účinné.

Fotogalerie

 

2

fotografie