- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 29. června 2018
- 07:30
Vesmír po velkém třesku extrémně bouřil: Výbuchy supernov doprovázela divoká aktivita černých děr
Vědci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity zjistili díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, překvapivou skutečnost, že železo je v nich obsaženo rovnoměrně a s velkou pravděpodobností tedy vzniklo dávno před tím, než se vůbec první kupy galaxií vytvořily. Je tedy starší než deset miliard let a vzniklo krátce po velkém třesku, kdy byl vesmír bouřlivější než se dosud myslelo.
„Pokud by tyto prvky vznikly z astronomického hlediska relativně nedávno, pak bychom očekávali odlišnou koncentraci železa v jednotlivých kupách. Skutečnost, že distribuce železa je tak homogenní, naznačuje, že bylo vyrobeno uvnitř některých z prvních hvězd a galaxií, které vznikly po velkém třesku,“ uvedl autor studie Ondrej Urban, který je absolventem astrofyziky na Masarykově univerzitě a doktorát získal na Stanfordově univerzitě v USA.
Během velkého třesku vznikl pouze vodík, helium a stopové množství lithia. Většina prvků, z nichž jsou složeni i lidé, vznikla až uvnitř hvězd a byla uvolněna do vesmírného prostoru díky explozím supernov a výtryskům z blízkosti rostoucích černých děr. Kdy se dostalo železo do mezigalaktického prostoru se dlouho nevědělo.
V dnešní době lze jen ve výjimečných případech pozorovat, že by výbuchy supernov a aktivita černých děr v centrech galaxií byly schopny odfouknout plyn obohacený o chemické prvky do vzdáleného okolí. To, že byla pozorována stejná koncentrace železa plynu ve všech zkoumaných kupách galaxií, svědčí o tom, že první galaxie musely být mnohonásobně aktivnější, než ty současné. Jejich aktivita byla natolik ohromná, že dokázala promíchat plyn až do vzdáleností miliónů světelných let!
Sdílení
Twitter
Komentáře
Email