Sonda Voyager 2 dorazila k hranici sluneční soustavy a po 41 letech letu je 17 miliard kilometrů od Země

 
Další 1 fotografie v galerii
Od roku 2007 letí sonda Voyager 2 přes nejkrajnější pásma heliosféry / NASA
Helioplášť je prostor, ve kterém působí magnetické pole Slunce, a ten právě pomalu opouští vesmírná sonda Voyager 2, jež byla vypuštěna v roce 1977. Sonda je tak již 17,7 miliard kilometrů od nás, což je více než 118krát vzdálenost od Země ke Slunci.

NASA včera oznámila, že sonda Voyager 2 začíná detekovat zvýšený objem vesmírných paprsků, jenž pochází z vnější strany našeho Solárního systému. Toto jednoznačně naznačuje, že se sonda blíží k okraji heliopláště.

Vědci z Voyager Project to komentují: „Vidíme změnu v prostředí okolo sondy Voyager 2. Není o tom sebemenších pochyb. Dozajista se v dalších měsících dozvíme více, zatím ale stále nevíme, co nás čeká v heliopauze. Zatím tam ovšem ještě nejsme."

Od roku 2007 sonda letí přes nejkrajnější pásma heliosféry (obal částic obklopující Slunce). Když opustí Voyager 2 heliosféru, stane se druhým lidským objektem (po Voyageru 1), co se dostane až do meziplanetárního prostoru.

A co vlastně přesně zjistil Voyager 2? Koncem srpna 2018 naměřil jeho CRS systém (Cosmic Ray Subsystem) zvýšení v zásazích vesmírným zářením o 5 % oproti začátku měsíce.

A totéž zaznamenal i systém LECHP (Low-Energy Charged Particle). Vesmírné záření jsou, v kostce řečeno, vysoce energetické částice, jež pochází z oblasti mimo naši Sluneční soustavu. Některé z nich jsou však blokovány heliosférou, takže plánovači mise očekávají další navýšení jejich intenzity, až sonda překročí okraj heliosféry.

V květnu 2012 zažil něco dost podobného i Voyager 1. Také nejprve zaznamenal zvýšení výskytu kosmických paprsků, což nastalo asi tak tři měsíce před tím, než proletěl heliopauzou a vstoupil do mezihvězdného prostoru. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama