Čínská kosmická loď přistála na odvrácené straně Měsíce: Bude ho Čína kolonizovat dříve než Američané?

Měsíc je s námi slapově provázaný, takže jej stále vidíme z jedné strany. Jak známo, zmíněná synchronní rotace je výsledkem slapových sil, které zpomalovaly rotaci Měsíce v jeho rané historii, takže došlo ve finále k rezonanci oběhu i rotace (vázané rotaci).

K přistání došlo na Luně s lodí Chang'e-4 včera ve 2:26 GMT času. A toto vozítko má před sebou jeden mimořádně důležitý úkol – prohlédnout si známý Von Karmanův kráter. Ten leží v oblasti pánve South Pole-Aitken a připomínáme, že je to podle našich znalostí zatím ten nejstarší, nejhlubší a největší impaktní kráter nalézající se na Měsíci a je i největší známý ve Sluneční soustavě (vlastní úctyhodné rozměry: je 13 km hluboký a jeho průměr dosahuje cca 2500 km).

Související

Petr Hájek

Objeven nejvzdálenější objekt v naší sluneční…

Ilona Cílková

V lednu se mohou fanoušci astronomie těšit na…

Nová sonda na Měsíci bude mít ale plné ruce práce i z jiných důvodů. Provede tu i všechny dnes obvyklé testy (například rozbor minerálů, biologické a radiologické testy). Opět zdůrazňujeme, že je to pro pozemské vědce unikátní příležitost prozkoumat vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda sestává z přistávacího modulu a roveru (dohromady cca tuna kovu).

Tento pro nás zatím neznámý terén je hornatý a drsný, takže tam s něčím přistát není nic snadného. Nemluvě o tom drobném zádrhelu, že družice zde jsou odříznuty od přímého radiového spojení se Zemí (proto poblíž Měsíce Čína vyslala nedávno i komunikační satelit Queqiao).

I když mají některé obrázky z mise barevný odstín jakoby do červené a vypadají jak z Marsu, nenechte se tím zmást – jde jen o světelný klam a o to, že Chang'e-4 využívá u některých snímků pro kameru tento typ přisvětlení.

Peking aktuálně lije do svého vesmírného vojenského programu miliardy korun (v přepočtu), jelikož by rád měl na Měsíci v roce 2022 stálou lidskou posádku.

Fotogalerie

 

2

fotografie