Sondy zkoumající nebezpečnou radiaci kolem planety Země již brzy shoří v atmosféře

Dvě sondy NASA, které zkoumají Van Allenovy pásy, se před návratem do zemské atmosféry přeorientují blíže k Zemi. Jedna ze dvou kosmických lodí se už začala pohybovat směrem k nejnižšímu bodu oběžné dráhy před svým budoucím návratem a zánikem v naší atmosféře.

Načasování manévru je dáno potřebou ujistit se, že sondy mají správnou orientaci. K navedení na novou trajektorii dojde mezi 12. a 22. únorem 2019 u jedné a 11. - 22. březnem 2019 u druhé sondy. Ocitnou se blíže ke Zemi a připraví se na průnik do zemské atmosféry. 

Řízený návrat a likvidace 

„Pro to, aby Van Allenovy sondy měly v přiměřeném čase kontrolovaný návrat, potřebujeme snížit jejich oběžnou dráhu,“ řekl Nelli Mosavi, projektový manažer Van Allenových sond v laboratoři Applied Physics of Johns Hopkins. V nové nadmořské výšce dojde k aerodynamickému přetahování satelitů, a nakonec k jejich spálení v horní části atmosféry. Posláním sond je získat vědecké údaje a také zajistit, aby příležitost prozkoumat vesmírný prostor dostaly i další generace.  

Zkoumají pásy kolem Země

Svoji činnost sondy zahájily v roce 2012, aby prozkoumaly základní fyzikální procesy, které dělají prostor Van Allenových radiačních pásů tak nehostinným. Sondy NASA tráví většinu své oběžné dráhy uvnitř těchto dvojitých pásů napěchovaných protony a elektrony v magnetickém poli Země.

Související

Petr Hájek

Záhadné exploze světla detekoval ruský satelit v…

Petr Hájek

NASA potvrdila, že planetární sonda Opportunity se…

Tyto částice vytvářejí záření a dokážou zasahovat do satelitní elektroniky. Mohou dokonce představovat hrozbu pro budoucí astronauty, kteří přes ně musí cestovat na meziplanetární výpravy. Je extrémně těžké předpovědět jejich chování, protože mění jejich tvar, velikost a intenzitu podle sluneční aktivity.

Původně byly sondy určeny jenom ke dvouleté misi, ale fungují od roku 2012 až dodnes. „Van Allen Probes mise vykonala ohromnou práci při zjišťování charakteristiky radiačních pásů a poskytla nám komplexní informace potřebné k odhalení toho, co se v nich děje,“ řekl David Sibeck, vedoucí mise pro Van Allenovy sondy na NASA Goddardově centru v Marylandu. Samotné přežití těchto sond a veškerých jejich nástrojů, prakticky v nepoškozeném stavu, je po všech těch letech úspěchem a poučením o tom, jak navrhnout kosmickou loď.

Protony kontaminují měření 

Studie z roku 2017 odhalila, že pozorování sondami odhalilo, že ve vnitřním Van Allenovu pásu nejsou obvykle žádné relativistické elektrony. Objev je v rozporu s předchozími předpoklady. Vědci však používali nástroj známý jako Magnetický elektronový a iontový spektrometr (MagEIS), který rozlišoval superrychlé elektrony od vysokoenergetických protonů, což jim přineslo nové pochopení složení pásu.

„Víme dlouho, že opravdu existují energetické protony, které mohou kontaminovat měření, ale nikdy jsme neměli dobrý způsob, jak je odstranit z měření až do teď, “ řekl Seth Claudepierre, vedoucí autor a vědec společnosti Van Allen Probes v Aerospace Corporation v El Segundo v Kalifornii.

Nemá konstantní složení

Již dlouho je známo, že vnější pás dramaticky pulzuje během geomagnetických bouří, což je reakce na tlak slunečních částic a magnetického pole. Vnitřní pás se podle NASA na druhé straně snaží udržovat stabilní pozici nad zemským povrchem. Ale nová studie naznačuje, že jeho složení není tak konstantní, jak se zdálo.