Astronomové sledovali unikátní jev u černé díry v souhvězdí Labutě

Zmíněná černá díra nese jméno V404 Cygni (souhvězdí Labutě) a zajímavá je tím, že vyvrhuje rychle se pohybující oblaka plazmatu stylem, jaký vědci ještě neviděli.

V404, stejně jako jiné černé díry, stahuje k sobě plyn z blízké hvězdy. A i když to dělají i jiné černé díry, tato "plive" plazmu prakticky ihned v pravidelných výtryscích do okolního prostoru. Vědci anomálii označili za „kolísání /chvění rotujícího vršku", a to proto, jelikož rapidně rotuje byť jen v řádu pár hodin.

Studie byla vedena organizací ICRAR (International Center for Radio Astronomy Research) a publikována právě v magazínu Nature. Vědci věří, že rotující vír vznikl tím, že zde byla nerovnováha mezi akrečním diskem (vytvářený hmotou hvězdy) a černou dírou.

Intenzivní radiace pak nutí vnitřní část akrečního disku „vyplivnout" strukturu koblihového tvaru, takže nakonec rotuje jako káča jakoby zcela nahoře. „Je to jedna z nejvíce mimořádných černých děr, jakou jsem kdy viděl," řekl James Miller-Jones, profesor z australské Curtinovy univerzity a hlavní autor studie.

Související

Martin Pokorný

Jak se zformovaly černé díry v centrech galaxií?…

Petr Hájek

NASA chystá pětidenní vesmírné cvičení, které…

„Stejně jako řada jiných černých děr, i tato parazituje na blízké hvězdě a krade jí plyn, s jehož pomocí pak formuje akreční disk okolo, který černou díru obklopuje a směřuje dolů k díře díky gravitaci. Co je ale na V404 Cygni jiné je to, že to vypadá, že disk materiálu a černá díra nejsou srovnány."

To pak způsobuje, že se vnitřní část disku chvěje, hýbe a kolísá jako pohybující se dětská káča. A proto vyvrhuje zdánlivě hmotu do různých směrů, jak mění svoji orientaci.

Vědci poprvé objevili tuto černou díru v roce 1989, kdy vyvrhla dle ICRAR masivní výtrysk záblesků hmoty, energie a radiace. Poté ji zaměřili v systému Labutě asi tak 7800 světelných let od nás. Velký záblesk zde proběhl i v roce 2015 a trval dva týdny.

Systém je i nadále sledován sítí radiových teleskopů VLBA (Very Long Baseline Array - systém deseti dálkově kontrolovaných radioteleskopů), ale detekovat šlo jen skvrnu: „Tyto záblesky se měnily tak rychle, že jsme byli schopni detekovat během 4 hodin jen rozmazanou skvrnu."

Fotogalerie

 

2

fotografie