Nový přístroj NEAR hledá ve hvězdném systému Alfa Centauri obyvatelnou exoplanetu

Přístroj nese jméno NEAR (Near Earths in the AlphaCen Region). Byl navržen k pátrání po planetách v obyvatelné zóně (oblasti, kde se teoreticky na povrchu planety může vyskytovat kapalná voda) kolem Slunci podobných stálic Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, které – spolu s Proximou Centauri (Alfa Centauri C) – tvoří nejbližší sousední hvězdný systém. 

Od 23. května 2019 prováděli astronomové ESO pracující s dalekohledem VLT desetidenní pozorovací cyklus, aby zjistili, zda se v tomto hvězdném systému nějaké planety nalézají. Celý experiment byl zakončen 11. června 2019. Podle předpokladů by s vylepšenými přístroji mělo být možné v systému přímo zaznamenat planety alespoň dvakrát větší než Země.

Při pozorování jsou nejdůležitější vlnové délky infračerveného záření, které odpovídají teplu vyzařovanému tělesem a umožňují astronomům odhadnout povrchovou teplotu planety, a také to, jestli zde teoreticky mohou panovat podmínky umožňující výskyt kapalné vody.

Související

Martin Pokorný

Čeští astronomové objevili unikátní hvězdu, jež…

Petr Sýkora

Hvězda, jež poskytla astronomům pohled na narození…

Alfa Centauri je Slunci nejbližší sousední hvězdný systém. Nachází se asi 4,37 světelného roku daleko. Skládá se ze dvou Slunci podobných hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B a červeného trpaslíka Proxima Centauri (Alfa Centauri C). V současnosti jsou však znalosti o tomto systému jen sporé.

V roce 2016 objevil tým vědců (pracující mimo jiné s přístroji ESO) Zemi podobnou planetu obíhající kolem Proximy. Okolí dvojice centrálních hvězd systému však zůstává neprozkoumáno, neví se například, jak stabilní by byl případný planetární systém s ohledem na přítomnost Zemi podobných planet. Jednou z možností, jak odhalit zda se kolem těchto hvězd nějaké planety skutečně vyskytují, je pokusit se o jejich přímé pozorování.

Přímé zobrazení extrasolárních planet je však stále technicky náročný úkol. Světlo odražené od planety je řádově miliardkrát slabší, než záření přicházející přímo od mateřské hvězdy. Rozlišit malou planetu v těsné blízkosti hvězdy na vzdálenost několika světelných let je asi podobně obtížné, jako sledovat můru kroužící kolem lampy veřejného osvětlení vzdálené desítky kilometrů.

Koronograf NEAR byl na jeden z 8m dalekohledů VLT naistalován v rámci vylepšení a modifikace stávajícího přístroje VISIR, cílem bylo také optimalizovat citlivost zařízení na vlnové délky infračerveného záření, které jsou nejčastěji spojovány s potenciálně obyvatelnými planetami.

Dalekohled tak bude schopen pátrat v tepelné části spektra po vlastnostech známých u Země, která absorbuje energii ze Slunce a vyzařuje ji v podobě specifických vlnových délek infračerveného záření.