Nová observatoř gama záření bude pozorovat to nejextrémnější prostředí ve vesmíru

Umístění observatoře na jižní polokouli umožní prozkoumat nejzajímavější oblast naší Galaxie / Pixabay
Nová observatoř pravděpodobně objeví dosud neznámé jevy, při kterých gama záření ve vesmíru vzniká. První emise vysokoenergetického gama záření byla pozorována teprve před 30 lety ze směru Krabí mlhoviny.

36 výzkumných institucí z 9 zemí podepsalo v červenci 2019 dohodu o vytvoření nové mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji zaměřené na vybudování nové širokoúhlé observatoře gama záření na jižní polokouli (observatoře SWGO).

Zakládajícími zeměmi observatoře SWGO jsou Argentina, Brazílie, Česká republika, Itálie, Mexiko, Německo, Portugalsko, USA a Velká Británie.

Nová širokoúhlá observatoř gama záření na jižní polokouli (SWGO – Southern Wide field-of-view Gamma-ray Observatory) bude postavena v Andách v nadmořské výšce přes 4,4 km, což umožní detekovat nejenergetičtější gama záření.

Toto záření tvoří fotony s miliardkrát až bilionkrát vyššími energiemi, než jaké mají fotony viditelného světla. Tímto způsobem bude možné prozkoumat nejextrémnější jevy a prostředí ve vesmíru a zodpovědět stále nezodpovězené otázky ohledně původu vysokoenergetického kosmického záření, částic temné hmoty a možných odchylek od Einsteinovy teorie relativity.

Umístění observatoře na jižní polokouli umožní prozkoumat nejzajímavější oblast naší Galaxie, její střed, kde se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí. Širokoúhlé pozorování je ideální nejen pro hledání proměnných zdrojů, ale rovněž pro zkoumání rozsáhlých emisních oblastí jako jsou ”Fermiho bubliny”, případně oblastí, kde může probíhat anihilace temné hmoty.

Je samozřejmě možné, že observatoř objeví i další dosud neznámé jevy, při kterých gama záření ve vesmíru vzniká. První emise vysokoenergetického gama záření byla pozorována teprve před 30 lety ze směru Krabí mlhoviny. Od té doby již byly objeveny stovky zdrojů takovýchto extrémních energií.

Mnoho těchto galaktických a extragalaktických zdrojů je proměnných a trvání náhlých záblesků může trvat dny, hodiny, minuty, nebo dokonce pouhé sekundy. Studium takovýchto jevů vyžaduje observatoř jako je SWGO, která bude schopna nepřetržitě monitorovat velkou část oblohy v energiích, které jsou mimo dosah satelitních experimentů, a zároveň pracovat v tzv. “multi-messenger” režimu. To znamená, že observatoř musí být schopna upozornit ostatní experimenty na zajímavé události a pozorovat oblasti na obloze ve směru detekce neutrin, gravitačních vln nebo signálů z dalších gama observatoří.

Přímé pozorování primárního gama záření je možné pouze na detektorech umístěných na satelitech, jako je např. Fermi. Cena materiálu na oběžné dráze nicméně omezuje velikost takovýchto detektorů, a tudíž i jejich citlivost, jelikož tok gama záření strmě klesá s energií.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama