Nový projekt Billa Gatese: Mohlo by zatemnění Slunce zachránit Zemi?

Obrovská sluneční clona může ovšem přinést řadu rizik / Pixabay
Bill Gates chce rozprášit miliony tun prachu do stratosféry, aby zastavil globální oteplování, ale kritici se obávají, že by to mohlo způsobit katastrofu. Plán zní jako sci-fi, ale mohl by se do deseti let stát skutečností.

Teoreticky by vzdušný prach vytvořil obrovskou sluneční clonu odrážející některé sluneční paprsky zpět do vesmíru. Takové stmívání by chránilo Zemi před oteplováním klimatu.

Projekt je financován miliardářem a zakladatelem Microsoftu Billem Gatesem a propagován vědci na Harvardské univerzitě. První experimenty měly dokonce již začít před několika měsíci.

Pro tento počáteční test za 3 miliony dolarů, známý jako Stratospheric Controlled Perturbation Experiment (SCoPEx), měl být použit vědecký balón ve vysoké nadmořské výšce k rozprášení asi 2 kg prachu uhličitanu vápenatého do atmosféry nad pouští Nového Mexika.

Nyní je však projekt SCoPEx pozastaven kvůli obavám z katastrofální série řetězových reakcí, ve formě nebezpečných hurikánů. Odkud vlastně vzešla myšlenka na takový ohromující program? Inspirace byla částečně způsobena přírodní katastrofou, když explodovala sopka Mount Pinatubo na Filipínách v roce 1991.

Vědcům poskytla příležitost sledovat důsledky obrovské chemické reakce ve stratosféře. Sopka vypustila více než 20 milionů tun oxidu siřičitého vysoko nad planetu, kde tvořila kapičky kyseliny sírové, které "plavaly" po celém světě déle než rok. Tyto kapičky fungovaly jako malá zrcadla odrážející sluneční světlo.

V důsledku toho se celosvětově teploty snížily o cca 0,5 ° C na rok a půl. To podnítilo myšlenku „snu“ o omezení globálního oteplování. Ale vytvoření toho, co pro Zemi představuje obrovská sluneční clona, může mít řadu rizik. Jedním z nich je strach, že šíření prachu do stratosféry může poškodit ozonovou vrstvu, která nás chrání před nebezpečným ultrafialovým zářením, jež může poškodit lidskou DNA a způsobit rakovinu.

Klimatologové se také obávají, že to může narušit oběh mořských proudů, které regulují naše počasí. To samo o sobě by mohlo uvolnit globální ohnisko extrémních klimatických jevů, které by mohly zničit zemědělskou půdu, zapříčinit vyhynutí některých zvířat a podpořit epidemie nemocí. Potenciál katastrofy zde ovšem nekončí.

Vědci by mohli být schopni nastavit ideální klimatické podmínky pro zemědělce na rozlehlém Středozápadě Ameriky, ale zároveň by toto nastavení mohlo způsobit sucha v celé Africe. Není možné změnit teplotu v jedné části světa a nenarušit zbytek. Všechno je v globálním světovém klimatu vzájemně propojeno.

Mohlo by vás zajímat

Reklama