Archeologové objevili u Jaroměře sedm tisíc let starou obchodní stanici

Výzkum v trase budoucího úseku dálnice D11 vedoucího od Hradce Králové na Jaroměř začal na jaře 2017 a nyní pokračuje druhou etapou. Staveniště dálnice, které je dlouhé 25 kilometrů a široké přibližně 60 metrů, vede archeologicky velmi cennou oblastí.

Ze země již v průběhu výzkumu archeologové vyzvedli nálezy z období od pravěku po novověk, nejstarší předměty jsou z mladší doby kamenné. Objeveny byly např. domy a pohřebiště z doby bronzové, pohřebiště z raného středověku nebo zbytky polních opevnění armád z 18. století či z Prusko-rakouské války z roku 1866.

Odborníci z hradecké univerzity se teď společně s kolegy z Archeologického centra Olomouc soustředí na okolí Jaroměře. K nejvýznamnějším objevům se zatím řadí nález sídliště s keramikou z pátého tisíciletí před naším letopočtem. „Sídliště je výjimečné počtem archeologických objektů,“ řekl doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D. z Katedry archeologie FF UHK.

Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, nyní ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici. „Na východě Čech se totiž surovina z tohoto naleziště nevyskytuje. Část pochází pravděpodobně z Jizerských hor a část také z Polska a Slovenska,“ vysvětlil archeolog Mgr. Ladislav Rytíř z FF UHK.

„Zajímavé je, že například surovina k výrobě kamenných broušených seker pochází pouze z Jizerských hor, nazýváme ji metabazit typu Pojizeří. To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí. A my jsme rádi, že jednu z nich výzkum zachytil v takovém rozsahu,“ dodal doc. Tichý.

Fotogalerie

 

1

fotografie