Podle vědců by na Měsíci mohly být pod povrchem drahé kovy, včetně zlata

Přesto výsledky pomáhají osvětlit, proč kameny přivezené z Měsíce na Zemi misemi Apolla obsahovaly méně siderofilních prvků, než se předpovídalo. Geolog James Brenan z univerzity v kanadském Dalhousie a jeho kolegové se rozhodli vypracovat složení měsíčního pláště, konkrétně se soustředili na prvky, které přitahují železo - nebo-li siderofily - mezi něž patří zlato a platina.

Odborníci se domnívají, že nebyly součástí Měsíce v okamžiku jeho vzniku, tedy ve chvíli, kdy se se Zemí srazila planeta velikosti Marsu, čímž se materiál uvolnil do prostoru. Dostaly se na Měsíc dopadem dalšího materiálu až v době, kdy už se období formování sluneční soustavy chýlilo ke konci.

Znalost podílu siderofilních prvků na Měsíci by pomohla vědcům určit rozsah bombardování, které Měsíc utrpěl v raném stadiu své existence. Odborníci kombinovali různé modely výše tlaku a teplot, které se vyskytovaly v magmatu, s laboratorními experimenty, při kterých se síra rozpouští v roztavené hornině. Tým zjistil, že částem měsíčního pláště, z něhož láva pochází, dominují sulfidy chudé na síru a bohaté na železo. Koncentrují určité vysoce siderofilní prvky více než jiné, a tím jim zabraňují dostat se na povrch.

Související

Petr Sýkora

Exoplanety obíhající vzdálené hvězdy mohou dle…

Martin Pokorný

Vědci vytvořili hustou baryonovou hmotu, kterou se…

„Naše výsledky ukazují, že síra v měsíčních vulkanických horninách je odrazem přítomnosti sirníku železa ve skalnatém vnitřku měsíce,“ řekl profesor Brenan. Dodal, že jde o místo, kde si vědci myslí, že drahé kovy zůstaly, když byla vytvořeny láva.

Vědci vysvětlují rozdíly mezi jejich modely a měřením hornin z povrchu Měsíce jako produkt smíchání magmatických a povrchových hornin s úlomky. Množství vysoce siderofilních prvků v materiálech z lunárního pláště ale nelze použít ke stanovení hmotnosti materiálu nahromaděného na Měsíci v pozdější době.

Uvedené zjištění znamená, že nemůžeme použít vulkanické horniny z povrchu Měsíce k určení toho, jaké drahé kovy by se mohly pod nimi najít. Navíc tyto kovy se pravděpodobně nebudou nalézat ve vysokých koncentracích rudy, která se snadno těží a zpracovávají. Lunární „zlatá horečka“ tak asi není na obzoru. Vědci se mohou dozvědět více o vnitřní skladbě Měsíce studováním hlubokých skalních útvarů, jež byly v jižní oblasti Měsíce vystaveny dopadům.