Vědci z Brna vytvořili obraz sluneční koróny při úplném zatmění Slunce

Obraz zachycuje sluneční korónu v období hlubokého minima sluneční činnosti. Týmu se díky nové technice a novým počítačovým systémům podařilo získat mnohem více a podstatně kvalitnějších dat než při předešlých expedicích. Letošní, v pořadí 11. expedice je tak nejúspěšnější v celé historii. V nemalé míře k tomu přispělo i dokonalé počasí.

Letošní pozorování bylo výjimečné nejen z hlediska množství získaných dat (tým uložil asi 3 TB), ale i počtem použitých přístrojů. Na čtyřech pozorovacích místech v Chile a Argentině bylo rozmístěno celkem 41 různých přístrojů, které byly z větší části nové.

„Na výzkum Slunce měla expedice pouhých 120 až 140 sekund – právě tak dlouho úplné zatmění Slunce nad Chile a Argentinou trvalo. Těžištěm výzkumu, podobně jako v posledních deseti letech, byl výzkum iontů železa, niklu a argonu ve sluneční koróně. Tento výzkum byl možný díky zcela unikátnímu souboru přístrojů, který je jediný na světě a který se díky obětavé práci mého kolegy Pavla Štarhy podařilo pro letošní zatmění zásadním způsobem vylepšit, a to jak po stránce hardwaru, tak softwaru,“ popsal Miloslav Druckmüller.

Související

Petr Sýkora

Mars ohromil vědce: Magnetické pole rudé planety…

Marek Kuřina

Astronomové zachytili záhadný rádiový záblesk,…

K vylepšením výzkumnému týmu z Fakulty strojního inženýrství pomohla také technologie 3D tisku. „Místo využití tradičních metod obrábění jsem některé díly konstrukce a části přístrojů navrhl v CAD systému, vytiskl a následně jednotlivé části složil s hliníkovými komponenty ve funkční celek. Vývoj mi trval celý rok, kdy jsem pracoval s různými prototypy a testoval jejich funkčnost,“ doplnil Pavel Štarha.

Před a během zatmění se nevyskytly žádné problémy a ostré testy nových chlazených kamer, mechaniky pro snímání polarizovaného světla a nově vyvinutého řídícího software skončily pro expedici úspěšně.

Výsledkem jsou 3 TB dat, které se podařilo získat. „Z velkého množství dat postupně vznikají obrazy sluneční koróny zobrazující složitou strukturu magnetického pole Slunce, rozložení teploty v koróně a poskytující další cenné informace o Slunci,“ vysvětlil Miloslav Druckmüller. Zásadní roli zde hraje matematika a počítače.

Toto je především práce Miloslava Druckmüllera, který se numerickými metodami analýzy digitálních obrazů zabývá více než 20 let a mimo jiné tyto metody učí i studenty Fakulty strojního inženýrství VUT. „Nejde o fotografie v klasickém slova smyslu. Obraz sluneční koróny z letošního zatmění vznikl složitým matematickým zpracováním 129 snímků s expozicemi 0,001 až 1,024 s,“ uvedl profesor Druckmüller.