Podle nálezů našli vědci konečně chybějící článek evolučního vývoje lidí

Opice měla širokou hruď, dlouhou páteř a prodloužené boky a kolena / Velizar Simeonovski
Dosud odborníci předpokládali, že předchůdci dnešních lidoopů a lidí chodili vzpřímeně zhruba 6 milionů let. Tým paleontoložky Madelaine Boehmové z Univerzity v německém Tübingenu ale v Bavorsku objevil nový druh primátů.

Jde o tvora nazvaného Danuvius guggenmosi, který žil už před cca 12 miliony let. Podle Boehmové se za typický rys lidí považovala vzpřímená chůze, ale tou se vyznačovali i tito lidoopi. Jejich kosti odpovídají více lidským, než lidoopím. 

"Na rozdíl od jiných lidoopů, jako jsou giboni nebo orangutani, kteří nepoužívají své nohy tolik k pohybu jako paže, měl tento druh zadní končetiny, které stály rovně a mohly být používány k chůzi," dodala Boehmová a doplnila, že tento lidoop měl také uchopivý velký prst, což znamenalo, že mohl chodil po chodidlech.

Danuvia zuby identifikují jako součást skupiny zaniklých lidoopů zvaných dryopithecini, kteří se vyskytovali v evropských horách v meziobdobí miocénu, tedy asi před 5–16 miliony let. Opice měla širokou hruď, dlouhou páteř a prodloužené boky a kolena, jako u všech zvířat, která chodí na dvou nohách, včetně lidí. Její pozůstatky byly vykopány v hornaté oblasti zvané Allgäu, která je dnes pro turisty oblíbená pro své pohádkové hrady.

Kosti pocházely od nejméně čtyř jedinců: muže, dvou samic a mladistvého, a zahrnovaly zuby, části lebky, čelisti, hrudní koše a páteře, spolu s kostmi paží, nohou, a prstů rukou a nohou. Kostra dospělého muže byla natolik úplná, že vědci dokázali podrobně popsat končetiny a proporce těla. Díky zcela zachovaným kostem končetin, obratlů a prstů bylo možné rekonstruovat způsob pohybu Danuvia. Zároveň se podařilo prozkoumat několik funkčně důležitých kloubů, včetně lokte, zápěstí, kyčle, kolena a kotníku v jediné fosilní kostře z tohoto období. Z lebky našli levou část obličeje.

Nově objevený předek dosahoval hmotnosti cca 31 kg, což platilo o samcích, samice měla asi 18 kg. Danuvius měl mohutné ruce a ploché, lidské nohy. Měl také ohebné zápěstí a ruce se zakřivenými prsty.

Chodidla šimpanzů, bonobové a gorily postrádají rozšířené koleno a mají méně rozvinuté uchopení. Náš poslední společný předek s velkými lidoopy zřejmě nevypadal jako šimpanz nebo žádný živý lidoop, možná vypadal jako Danuvius. Ocitáme se tak blíže k odpovědi na otázku, proč a jak se naši předkové stali méně závislými na životě na stromech a přešli k životu na zemi na dvou nohách.  

Mohlo by vás zajímat

Reklama