Čeští vědci budou s misí ARIEL pátrat po předpokladech života na exoplanetách

Odhalí detaily o fyzikálních podmínkách a chemickém složení jejich atmosféry, povrchu a přinese detailní informace o formování vzorku několika stovek exoplanet.

Mise ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey), která je součástí programu Evropské kosmické agentury ESA, má být vypuštěna v roce 2028. V tomto roce umístí raketa Ariane 6-2 satelit do libračního centra L2, odkud bude provádět svá pozorování až do roku 2032.

Vědci Heyrovského ústavu budou zodpovídat za vývoj, testování a výrobu hlavních optických komponent satelitu ARIEL – systému zrcadel vyvazujících svazek světla z eliptického primárního zrcadla do spektrálního optického systému. Česká strana rovněž zajistí konstrukci optické montáže a kryogenní testy. České komponenty dodá výzkumné centrum TOPTEC, které spadá pod Ústav fyziky plazmatu AV ČR. „Mise Ariel snad odpoví na celou řadu základních otázek týkajících se astrochemie a fyziky exoplanet,“ vysvětluje Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Související

Ilona Cílková

Nefunkční satelity obíhající kolem Země…

Martin Pokorný

Astronomové objevili první obří planetu u bílého…

Mezi hlavními tématy bude ověření, zda mladé planety mají atmosféru bohatou na vodík, zda platí chemické složení planet na základě klasifikace podle jejich hmotnosti a vzdálenosti od mateřské hvězdy, jaké je klima na exoplanetách a jaké je chemické složení jejich oblačnosti. Vědce bude dále zajímat i to, jaké mají atmosféry teplotní a chemické profily nebo jaká je jejich dynamika a proměnlivost v prostoru a čase.

Cílem metrového dalekohledu, který je vybavený pokročilým spektrometrem, bude  zaznamenat více než 1000 známých exoplanet od velkosti Jupitera a Neptuna po super-země. „Satelit tak bude zkoumat jejich atmosféry, prvkové a molekulové složení a spektrální analýza se zaměří na hledání zajímavých molekul a kondenzátů,“ dodává Ferus. 

Český tým se tak stane součástí vědeckého konsorcia mise. Bude moci ovlivňovat směřování příprav a následně získá i exkluzivní přístup k získaným datům. Čeští vědci se rovněž zapojí do vedení pracovních skupin k přípravě spektrálních databází pro misi Ariel a základnímu výzkumu chemické evoluce planet, zejména pak na možné procesy takzvané prebiotické chemie, tedy pochodů vedoucích ke vzniku života.