Zdravý spánek je podle biologů důležitější, než si uvědomujeme

Hojení ran i stárnutí je se spánkem úzce propojeno / Pixabay
Profesor biologie Karl Kadler z univerzity v Manchesteru ve výzkumu, který byl publikován v časopise Nature Cell Biology, popisuje, co se v našem těle odehrává, když spíme a jaký vliv má spánek na funkci našeho těla v náročných dnech, kdy jsme vytížení nejvíce.

Spánku se dnes příliš pozornosti nevěnuje. Doba je hektická, rychlá a lidé často zapomínají, jak o sebe pečovat. Do péče o tělo i ducha spadá i zdravý spánek, jehož důležitost je dnes do značné míry podceňována.

Spánek není jen nutnost, kterou potřebujeme k fungování v práci další den, ale tělem žádaný prostor a čas, který je potřebný k jeho regeneraci. Nedostatek spánku vede ke stupňující se únavě, nesoustředěnosti, rozladěnosti, depresím, úzkostným poruchám a při jeho dlouhodobé absenci může dojít k poškození mozku, který pak požírá svá vlastní nervová vlákna, což vede k demenci. Už po pěti hodinách spánku jsme schopni plně fungovat a věnovat se práci, náš organismus ale nemá dost času na regeneraci tkání.
 
Profesor Karl Kadler z univerzity v Manchesteru popsal proces regenerace v lidském těle při spánku mnohem více do hloubky. Konkrétně zkoumal kolagen – bílkovinu, která je základní stavebí hmotou pojivových tkání a je součástí i mezibuněčné hmoty, která poskytuje strukturální a biochemickou podporu buňkám.
 
Kolagenní buňky vytvářejí vlákna molekulových řetězců – fibril. Existují dva druhy těchto fibril – lanovité struktury kolagenu o 50 nanometrech a silnější fibrily o průměru zhruba 200 nanometrů. Silnější fibrily s námi zůstávají celý život, ty tenčí jsou obětavé a v krizi posilují ty silnější. Pokud jsme vystaveni námaze, zásoba tenčích fibril o 50 nanometrech se snižuje. Při spánku se pak zase zásoba tenčích fibril doplňuje.
 
Znamená to, že tenčí fibrily se obětují a posílí fibrily robustnější. Pokud ale dostatečně nespíme (alespoň sedm až osm hodin), zásoba tenčích fibril se nedoplňuje, jak by měla. Organismus pak snáší zatížení hůře. Profesor Kadler to otestoval s pomocí hmotnostní spektrometrie a nejmodernější volumetrické elektronové mikroskopie na myších. Funkci fibril přirovnává k cihlovému domu. Tenčí fibrily jsou takovou omítkou, která se na cihlovém domu opotřebovává, tudíž musíme jeho stěny pravidelně natírat, jinak dojde k opotřebovávání samotného domu.
 
Na základě těchto poznatků by mohli vědci lépe pochopit hojení ran nebo stárnutí, obé je totiž se spánkem propojeno.

Mohlo by vás zajímat

Reklama