Evropské zákony pro geneticky modifikované organismy již nevyhovují

Genetické modifikace mají pro lidstvo velký poten­ciál / AV ČR
Nová zpráva Expertní rady evropských akademií věd upozorňuje, že evropské zákony pro geneticky modifikované organismy již nevyhovují. Právní rámec pro GMO proto vyžaduje zásadní úpravy.

GMO techniky přitom mají velký potenciál, aby globálně zajistily dostatek bezpečných potravin v době, kdy prožíváme změnu klimatu. Potvrzují to i vědci z Akademie věd ČR.

Problematice genetických modifikací se intenzivně věnuje také Akademie věd ČR a její pracoviště. Na jedné z tematicky příbuzných expertiz EASAC spolupracovali Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Podle Jaroslava Doležela, který koordinuje program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, mají genetické modifikace pro lidstvo velký poten­ciál. Právě jejich prostřednictvím by šlo třeba pěstovat rost­liny s novými vlastnostmi nebo dát novou naději těžce nemocným.

Vědci, kteří tyto tech­niky neustále zdokonalují a přicházejí s novými mož­nostmi jejich využití, si přesně tohle uvědomují: „Geneticky modifikované plodiny rozhodně potřebujeme, a proto budou nabývat na významu. Větším problémem než metody a techniky, které jdou rychle dopředu, je ale legislativa, která používání plodin s cíleně modifikovanou dědičnou informací brání.“

Podobně uvažuje také ředitel EASAC Programu pro biovědu Robin Fears: „Pokud nevyužijeme nové techniky editace genomu nebo budeme s jejich zavedením otálet, může to mít celospolečenský dopad. V oblasti bezpečnosti potravin a výživy musíme v Evropě postupovat koordinovaně a rychle,“ upozorňuje.

Evropský soudní dvůr v roce 2018 rozhodl, že se regulace v oblasti GMO budou týkat také všech organismů, které byly pozměněny pomocí nových metod editace genomu. „Ztěžuje to možnosti studia, vývoje a pěstování vylepšených druhů plodin, které potřebujeme, abychom se adaptovali na klimatickou změnu a udržitelné zemědělství,“ vysvětluje předseda EASAC Programu pro biovědu Volker ter Meulen.

Zpráva EASAC se opírá o dvě desetiletí nezávislé vědecké práce a také doporučení několika německých výzkumných organizací – Německé národní akademie věd Leopoldina, Svazu německých akademií věd a Německé výzkumné nadace.

Doporučení vyjmenovává geneticky upravené plodiny, které se již úspěšně pěstují a obchodují jinde ve světě – například sója s obsahem zdravějších mastných kyselin, pšenice se sníženým obsahem lepku, brambory s delší trvanlivostí nebo odrůdy hroznů, pšenice a kakaa, které jsou odolné vůči houbám apod.

Mohlo by vás zajímat

Reklama