Chobotnice mají chytrou distribuci proteinů po organismu

Genetik Joshua Rosenthal z Marine Biological Laboratory ve Woods Hole se svým týmem odebral nervy ze vzorků od dospělého jedince olihně šelfové (Doryteuthis pealeii) a analyzoval proteinovou expresi s transkripcí (tvorba řetězce RNA podle informace zapsané v DNA).

Rosenthal zjistil, že chobotnice mají neuvěřitelnou schopnost genetické úpravy, což jim umožňuje měnit svou RNA. RNA jsou zprávy pro buňky o tom, jaké proteiny je třeba vytvořit. Lidské geny se nijak nemění, maximálně se tak děje, pokud jsou předávány, což platí i pro naší messengerovou RNA (mRNA).
 
Chobotnice jsou ale v tomto ohledu mnohem dál. Úprava mRNA byla u nervů olihně zjištěna mimo buněčné jádro axiomu (informační výstup buňky). U lidí a jiných živočichů se tato editace děje pouze v buněčném jádru. Úprava RNA mimo buněčné jádro olihním umožňuje přesně vyladit dané proteiny, které jsou pak produkovány na konkrétních místech v organismu. Olihně a chobotnice jsou jedinými živočichy, kteří disponují touhle jedinečnou schopností.

Související

Martin Pokorný

Botanici zrekonstruovali podobu krajiny, jak vypadala v…

Radek Chlup

Objeveny pozůstatky pradávného druhu lva v Austrálii…

„Ukazujeme, že chobotnice mohou modifikovat RNA na periferii buňky,” informuje Rosenthal čtenáře webu Wireda dodává: „Funguje to díky masivnímu vylepšení nervového systému.” Proč ale olihně potřebují tak výrazně měnit svou mRNA? Pravděpodobně úpravu mRNA používají k roznášení proteinů do různých částí organismu. Možná je to důvod, proč jsou chobotnice a olihně inteligentnější než všichni ostatní bezobratlí.
 
Rosenthal se domnívá, že tato funkce slouží k dolaďování funkce bílkovin pro splnění specifických fyziologických požadavků v různých buněčných oblastech. Olihně a chobotnice tedy dokáží měnit svou mRNA a lépe tak řídit příjem proteinů po organismu. Dokazuje to, jak jsou hlavonožci neuvěřitelně pokročilí tvorové a kolik tajemství skrývají.