Do roku 2030 má využití obnovitelných zdrojů tvořit 16,9 % celkové výroby elektrické energie

V letošním roce mají tvořit obnovitelné zdroje 13 % energetického mixu / Pixabay
Téma vyšší ochrany životního prostředí hýbe celým světem. S ním úzce souvisí i využití obnovitelných zdrojů v energetice (OZE). V roce 2018 dosáhla podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu hrubá výroba elektřiny z OZE podílů 10,7 % na celkové tuzemské hrubé výrobě elektřiny.

OZE se umístilo za spalováním fosilních zdrojů a tradičně silné zastoupení mají i jaderné elektrárny. Avšak energetická evoluce se nevyhýbá ani naší zemi. Český klimatický plán počítá s navýšením podílu OZE.

V letošním roce mají tvořit obnovitelné zdroje 13 % a za dalších 10 let pak 16,9 % energetického mixu. I přes tento plánovaný nárůst patří Česko mezi nejkonzervativnější země Evropské unie. Slovensko v roce 2030 totiž počítá s 25 %, Německo dokonce s 65% podílem. K absolutní špičce pak patří severské země.

Například ve Švédsku je již více než polovina energie vyrobena s využitím obnovitelných zdrojů. Velmi výrazně se do statistik promítne využití biomasy, neboli hmot získaných z rostlin či organismů. Tuto prognózu naplňuje i zvýšená těžba dřeva vynucená kalamitou kůrovce.

Evropská unie dlouhodobě pracuje na odklonu od zdrojů, které nejvíce znečišťují životní prostředí. Klíčovou roli v tomto procesu hraje biomasa, stejně jako u nás. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že v roce 2018 se elektrárny využívající biomasu podíleli z více než 22,5 % na celkové energii získané z obnovitelných zdrojů.

Co si představit pod pojmem biomasa? Obecně se jedná o látky, které tvoří veškerý život – rostliny, houby či živočichové. Pro energetické zpracování se však zpravidla využívá pouze první jmenovaná skupina.

Z běžného vytápění domů do kategorie biomasa spadají například pelety či brikety. V elektroenergetice nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla se zase zpracovávají zemědělské zbytky, sláma, či dřevní štěpka. Právě ta by měla být v příštích letech snadno dostupná.

Zpracování biomasy skýtá hned několik výhod. Jednak představuje efektivní využití bioodpadu (například právě peletek) a zdroje energie jsou neustále dostupné, stejně jako technologie pro její spalování. Palivo lze přitom upravovat a využít i v domácnostech. S výrobou elektřiny zároveň vzniká i teplo, které se též prodává.

Naopak provozovatel výrobny musí počítat s nižší účinností při výrobě elektřiny či dodatečnými náklady na dopravu a úpravu paliva. Ta je v některých případech nutná. Zároveň pro paliva potřebuje skladovací prostory. Mimo to se výroba neobejde bez emisí. 

V České republice je největší elektrárnou na biomasu Elektrárna Hodonín. Ta z biomasy v roce 2018 vyprodukovala více než 296 GWh. Stále vyšší produkci elektrické energie z biomasy mají i  Elektrárna Poříčí a  Energetické centrum Jindřichův Hradec. Ve světě je pak největší elektrárnou tohoto typu britský Drax, který přechází ze spalování uhlí na biomasu. Ta dnes tvoří zhruba dvě třetiny materiálu, jež se v elektrárně využije.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama