Podle etnologů nahrává koronavirová situace fámám i vtipům

Koronavirová pandemie podnítila tvorbu lidové slovesnosti / Pixabay
„Koronavirus zahyne při teplotě 27 stupňů Celsia. Pro ochranu před onemocněním je proto nutné vypít velké množství horké vody.“ To je jen jedna z mnoha fám šířících se v současnosti mezi lidmi. Koronavirová pandemie podnítila tvorbu lidové slovesnosti, která může mít nejrůznější podobu.

Od neověřených zpráv a fake news, přes konspirační teorie, až po vtipy kolující na internetu, říká Eva Šipöczová z Etnologického ústavu AV ČR.

Krizové situace bývají živnou půdou pro vznik nejrůznějších fám, mýtů a dalších projevů lidové slovesnosti, jak opakovaně dokazují vědecké výzkumy prováděné v posledních desetiletích. Současná pandemie nemoci covid-19 není výjimkou. Řada neověřených informací navíc získává díky propojenému světu a moderním technologiím skutečně globální ohlas.

Podle folkloristů stojí za vznikem těchto zpráv zejména strach, frustrace a pocit nejistoty v nelehké době. Neověřené informace jsou pak jedním z nástrojů, jak se mohou lidé s těmito pocity vypořádat. Současná folkloristika mezi neověřené informace řadí především fámy, domněnky, konspirační teorie, hoaxy, ale i stále populárnější fake news, tedy cíleně vytvářené dezinformace. Důležitým akcelerátorem šíření neověřených zpráv se v posledních letech stávají především dezinformační weby a sociální sítě.

Kvůli záplavě těchto sdělení se náš virtuální prostor stává komplikovanějším a nepřehlednějším. Neověřené informace se zde míchají s těmi relevantními a pro uživatele internetu je tak stále těžší vyhodnotit jejich pravdivost. Samotné zprávy šířící se během současné koronavirové pandemie lze svým zaměřením rozdělit do dvou základních kategorií.

Mezi nejoblíbenější fámy patří „zaručené“ rady, jak se ochránit před nemocí covid-19. Kombinují se v nich medicínská fakta s neškodnými (zmíněné pití teplé vody) i vyloženě nebezpečnými (pití chlorového roztoku) metodami léčby či ochrany před virem. Tyto zprávy staví na zjednodušení informací, myšlenkových zkratkách, spojování podobného, ​​vytrhávání faktů z kontextu a jejich aplikováním do nových souvislostí.

V návaznosti na nejrůznější „babské“ rady tak jedno z doporučení kolujících po internetu propagovalo jako prevenci nemoci covid-19 česnek. Ten má opravdu antibakteriální a antivirotické vlastnosti, ale jak se dočteme na stránkách Světové zdravotnické organizace, jeho účinky v boji s novým koronavirem nikdo neprokázal.

Výše popsané rady jsou atraktivní svým jednoduchým, dostupným a na první pohled logickým řešením. Jediný prospěch, který doopravdy přinášejí, je konejšivé zdání kontroly nad nekontrolovatelným virem. V některých případech ale mohou představovat i ohrožení života a zdraví.

Další skupina fám, hoaxů, fake news a konspiračních teorií hovoří o vzniku viru a jeho šíření. Snaží se označit viníky a ty, kteří pandemii úmyslně připravili s vidinou vlastního ekonomického nebo politického prospěchu. Pandemii vysvětlují na základě novějších (covid-19 se šíří pomocí 5G mobilních sítí) i starších konspiračních teorií rozšířených ve společnosti. Nesou v sobě varování, odhalují skryté nebezpečí, utajované praktiky a plány, jsou podezřívavé k novým technologiím i jednotlivým vládním opatřením. Do této kategorie spadají i informace o údajném pěstování viru v utajovaných vojenských laboratořích.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama