K rozlišení pohlaví u dinosaurů máme podle vědců příliš málo vzorků

Pohlavní dimorfismus je v živočišném království běžným jevem / Pixabay
Vědci nabízejí srovnání vyhynulých dinosaurů s dinosaury dnešními, tedy s ptáky. Myšlenka o tom, že samice Tyrannosaura rexe byly chytřejší a větší než samci, nemusí mít žádný základ v realitě.

Tento předpoklad převládal kvůli populárním představám o těchto vyhynulých predátorech. Ve světě vědy jsou zkrátka pohlavní charakteristiky dinosaurů sporné. Podle britského týmu londýnské univerzity Queen Mary nemáme dostatek důkazů k tomu, abychom od sebe pohlaví dinosaurů odlišili.

Jako příklad uvádějí starší výzkum o tom, že samice T. rexe  jsou větší než samci. Tehdy odborníci měli v rukách jen 25 zlomených vzorků. „Naše výsledky ukazují, že tato úroveň dat prostě není dost dobrá, aby se podle ní daly stanovit nějaké závěry,“ vysvětlil zoolog David Hone z Londýnské univerzity Queen Mary. 

Naštěstí se můžeme podívat na "dinosaury" dnešní, tedy ptáky. Někteří z nich, jako je například kolibřík nebo draví ptáci, mají něco, čemu se říká pohlavní dimorfismus (také jako pohlavní dvojtvárnost). Tento termín vyjadřuje rozdíl mezi samicemi a samci.

Například v případě zmíněných moderních dinosaurů platí, že samice jsou větší než samci. Někteří vědci se to snaží vysvětlit tak, že větší rozměry samicím pomáhají v kladení většího počtu vajíček. Jenomže u jiných druhů jsou zase větší samci. Kačeři jsou zase barevní, aby na sebe strhli pozornost dravců. Nenápadné kachny se tak mohou bezpečně postarat o mladé. 

Pohlavní dimorfismus je v živočišném království naprosto běžným jevem a už je jedno, zda se zrovna bavíme o ptácích nebo rybách. Takto to pravděpodobně bylo i u některých dinosaurů, jakým byl například rohatý Shringasaurus indicus. Paleontologové ale měli jen sedm fosilií k prozkoumání, což je dost málo. Dva objevení Shringasaurus indicus neměli rohy, proto byli považováni za samice. Co když ale své rohy nějak pozbyli a nebo tyto výstupky sešly časem? Klidně může jít o samce. 

Hone se zaměřil na 106 muzejních exemplářů kriticky ohroženého gaviála indického (Gavialis gangeticus). Dospělí samci tohoto krokodýla mají na samotném konci svého velmi dlouhého čenichu masitou hrudku, která je v nosní kosti podepřena dutinou zvanou narial fossa. Je známo, že samci jsou větší než samice. 

Když vynecháme samotnou dutinu, analýza od sebe samce a samici neodlišila. „Neexistuje jasný statistický signál pro jakékoliv souvislé rysy, které způsobují shluky napříč všemi vzorky, a to i přes datový soubor více než stovky vzorků,“ vyjádřili se britští vědci. Tyto závěry doplňují tři roky staré výsledky od jiné univerzity – vědecké práce na téma pohlavních rozdílů u dinosaurů zkrátka nejsou založeny na dostačujícím počtu důkazů. 

I když vědci znají rozdíly mezi samci a samicemi gaviálů indických, obě pohlaví od sebe bylo dost těžké rozeznat. Je jasné, že u kompletně vyhynulých zvířat to bude ještě těžší, zvláště pak s tak nízkým počtem vzorků ke zkoumání. 

Pohlavní dimorfismus u dinosaurů mohl být zhruba podobný dnešním ptákům. Bohužel je ale nepravděpodobné, že něco takového z fosilních vzorků analyzujeme. Pohlaví dinosaurů tedy zůstane záhadou i dál, pokud nenajdeme nějaké fosilie samic, které by obsahovaly zkamenělé skořápky vajíček, což se povedlo v roce 2005. To je ale bohužel vzácnost. 

„Naše studie naznačuje, že pokud nejsou rozdíly mezi dinosaury opravdu pozoruhodné, nebo pokud neexistuje jasný rys, jako je dutina gaviála indického, budeme se snažit rozeznat pohlaví dinosaura odděleně pomocí našich stávajících kosterních pozůstatků,“ uzavírá Hone. To ale bohužel nemusí být přesné. 

Mohlo by vás zajímat

Reklama