Koruny stromů chrání dle biologů lesní rostliny před globálním oteplováním

K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science.

Vědecké studie zabývající se dopadem probíhajících klimatických změn obvykle vycházejí z teplot měřených meteorologickými stanicemi. Tyto stanice se však nacházejí mimo les a měří teplotu vzduchu v meteorologické budce 2 metry nad zemí. Taková měření proto neodpovídají podmínkám, ve kterých žije většina lesních organismů.
 
Vědci Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy z dalších evropských zemí, proto porovnali reakci lesních bylin na změnu klimatu naměřenou na meteorologických stanicích a na lokální změny mikroklimatu v lesním podrostu.

Údaje o teplotách měřených přímo v lesním podrostu pak zkombinovali s až 80 let starými údaji o hustotě stromových korun na třech tisícíchvýzkumných ploch napříč Evropou, přičemž šestina z těchto ploch se nachází přímo v České republice.
 
Jak upozorňují vědci v právě publikované studii, pozorované globální oteplování neodpovídá změnám teplot v lesním podrostu. Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu.

Naopak tam, kde došlo k rozvolnění porostu, rostly teploty rychleji než mimo les. „Hlavním výsledkem naší studie je, že lesní rostliny reagují citlivě na lokální změny hustoty stromového patra a nikoli na oteplování klimatu pozorované mimo les,” vysvětluje Martin Kopecký z Oddělení Geografických informačních systémů a Dálkového průzkumu země, Botanického ústavu AV ČR.

Se ztrátou ochranného krytu stromů, ať už v rámci přirozeného vývoje lesa nebo v důsledku těžby, zažijí lesní rostliny skokovýnárůst teplot. V kombinaci s očekávaným nárůstem letních veder potom může dojít k výraznějším změnám lesní biodiverzity. Dříve chladné, stinné a obecně vlhčí lesní prostředí bude horku vystaveno častěji a po delší dobu. „V lesnictví bychom proto měli vzít více v úvahu dopady hospodaření na mikroklima a biodiverzitu podrostu. Zejména je třeba podporovat způsoby hospodaření, které nevedou ke kompletnímu odstranění stromového patra na větších plochách,“ dodává Martin Kopecký.