Yellowstonským národním parkem otřáslo dalších 11 zemětřesení, apokalypsa ovšem nehrozí

V pátek 29.5. 2020 zasáhl podle vládní agentury United States Geological Survey okolí Yellowstonského národního parku téměř tucet zemětřesných událostí.

Ve městě West Yellowstone v Montaně (město sousedící s Yellowstonským národním parkem) bylo zaznamenáno 11 zemětřesení o síle 3,1 magnitudo. Noviny Idaho Statesman informovaly o tom, že minulý měsíc tam došlo dokonce ke 31 zemětřesením. Další otřesy se pohybovaly v rozmezí 1,6 až 3,1 magnitudo v hloubce asi 4,8 kilometrů.
 
Yellowstonský národní park, který zabírá území států Wyoming, Montana a Idaho, je jednou z nejaktivnějších seismických oblastí v USA. Podle oficiálních stránek národního parku se tu každoročně odehraje zhruba 300 až 700 zemětřesných událostí. K největší takové aktivitě zde došlo v roce 1985, kdy bylo zaznamenáno více než tři tisíce zemětřesení v rozmezí pouhých tří měsíců na severozápadní straně parku.

Související

Ilona Cílková

Slunce se podle NASA probouzí z dlouhého spánku do…

Petr Sýkora

Síla supervulkánu v Yellowstonském národním parku…

Yellowstonský národní park je terčem mnoha fantazií. Ano, Yellowstonská kaldera  – vulkán ležící pod parkem – podle vědců jednoho dne opravdu vybuchne, což by mělo opravdu katastrofické důsledky rovné apokalypse. Teď to ale určitě nenastane.
 
Vulkán, který pod Yellowstonským národním parkem dřímá, naposledy explodoval před 174 tisíci let. Proto vědci předpokládají, že maximálně vybuchne v příštích tisíci letech. Pravděpodobnost erupce Yellowstonského národního parku je v každém roce mizivá (pravděpodobnost jedna ze 730 tisíci).
 
Pokud by ale Yellowstonská kaldera začala běsnit, došlo by k explozi o síle tisíckrát větší, než jakou disponovala atomová bomba svržená na Hirošimu. Minimálně USA by byla zničena masivní destrukcí. To, co by zbylo, by bylo sužováno kyselým deštěm a dalšími ničivými přírodními jevy.
 
Supervulkán pod Yellowstonským národním parkem je mnohem horší než běžná sopka. Pokud by došlo k explozi, supervulkán by byl schopen vychrlit tisíc kilometrů krychlových popela, který by zamořil silnou vrstvou většinu Ameriky. Velké množství plynů v ovzduší by zabránilo průchod slunečního světla, což by mělo za následek globální ochlazení.

Země by byla uvržena do vulkanické zimy, do dlouhé tmy. Životní prostředí? Zničeno, nastalo by masové vymírání vegetace, Země by byla drancována hladomorem. Evakuace amerických obyvatel by zažehla chaos, mnoho lidí by skončilo bez střechy nad hlavou. Pokud by se tohle stalo dnes, v době vyspělé civilizace, nebyli bychom přesto na to vůbec připraveni.