Z domova může podle nové studie pracovat až třetina Čechů

S těmito a řadou dalších zjištění přichází nová studie „Kolik nás může pracovat z domova“ think tanku IDEA při CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.

Téměř třetina českých pracovníků skutečně přešla na práci z domova letos na jaře během první vlny epidemie covid-19 a totéž lze očekávat teď na podzim během druhé vlny. V mezinárodním srovnání je však kapacita práce z domova českého trhu práce relativně nízká, hlavně s ohledem na vysoký podíl zaměstnanosti v průmyslu.

Důležitým faktorem, kterým ovlivňuje možnost vykonávat profesi na dálku, je vzdělání i odvětví činnosti. Práce z domova je variantou pro čtyři z pěti lidí ve finančním sektoru nebo v oboru IT a komunikace. „V oblasti kultury a volného času je to méně než jeden z pěti. Většina vysokoškolsky vzdělaných pracovníků může pracovat z domova, to samé ovšem platí jen pro jednoho z deseti pracovníků bez maturity,“ říká jeden spoluautor studie Petr Janský.

Související

Martin Pokorný

Pandemie koronaviru přerůstá v ekonomickou krizi,…

Martin Pokorný

Lidé si zvykli na výhody práce z domova, chtějí je…

Rozdíly se ukazují při pohledu na mapu – nejčastěji lze pracovní úkoly plnit z domova v hlavním městě. „V Praze, s ohledem na strukturu profesí může pracovat z domova zhruba až polovina pracovníků, přitom ve většině ostatních krajů je to zhruba jen čtvrtina,“ říká další z autorů Matěj Bajgar.

Podle třetího z autorů Marka Šedivého “...je třeba, aby poptávce práce z domova šla naproti legislativa, firmy a modernizace technologií.“ Roste význam dostupnosti kvalitního internetového připojeni, využívání online nástrojů zaměstnavateli i digitalizace státní správy a veřejného sektoru.

Možnost práce z domova snižuje poptávku po bydlení ve velkých městech a poskytuje lidem větší flexibilitu. Práce z domova má potenciál zvýšit produktivitu podniků a kvalitu života pracovníků bez ohledu na covid-19, ale na druhé straně přináší i fenomény nežádoucí: sociální izolaci, vyšší nároky na oddělení práce od soukromí a prohlubování ekonomických rozdílů.