Nová studie potvrzuje, že videohry neprobouzejí v hráčích agresi

Myšlenka je jednoduchá: hrajete videohry, střílíte avatary podobné lidem a otupíte vůči násilí ve skutečném životě. Někteří lidé věří, že díky videohrám toužíte po násilí.

Když hrajete a daří se vám, přirozeně vás to trochu rozruší. Toto vzrušení z vítězství pochází z naší evoluční minulosti: jde o přežití a získání lepší pozice. Někteří lidé proto věří, že hráči mohou hledat to vzrušení, pocit vítěze i v reálném životě. A samozřejmě, pro tyto lidi každý impuls uvedené tvrzení podporuje.

Související

Martin Pokorný

Lidé si zvykli na výhody práce z domova, chtějí je…

Lukáš Bauer

Dvanáctero, jak přežít pandemii koronaviru ve…

Vědci však analyzovali data z 28 publikovaných studií zahrnujících přibližně 21 000 účastníků a nenašli ždánou významnou souvislost mezi videohrami a násilím. Vědci zkoumali, zda hráči, kteří si pravidelně užívali videohry plné násilí déle než tři měsíce, začali být agresivnější. A i když byl nalezen nepatrný účinek násilné hry na agresi, byl příliš malý na to, aby ho bylo možné brát jako fakt.

Všechno ve vás může probudit trochu agresivity, od ranní kávy (nebo jejího nedostatku) až po dopravní zácpu. Efekt, kterého si vědci povšimli, je příliš malý na to, aby fungoval v praxi. 

Někteří odborníci věřili, že účinek násilných videoher je kumulativní, lidé jsou tím agresivnější, čím déle hrají. Vědci ani toto nepotvrdili. Doktor Jim Sauer, spoluautor studie, řekl: „Když se podíváme na to, jak se mohou nějaké efekty kumulovat při dlouhodobém hraní, zjistili jsme, že delší časová období byla spojena pouze s minimálními změnami v agresi. Na rozdíl od předchozích návrhů násilná hra kumulativně nezvyšuje agresi v průběhu času.“

Ani nevíme, jestli je nyní mládež agresivnější, než tomu bylo v minulosti. Jde o to, že předchozí generace musely jít například do války nebo začít velmi brzy pracovat. Současní mladí lidé si užívají pohodlný životní styl, ale zároveň si získávají velkou pozornost. Násilí a agrese se zaznamenává ve větší míře, protože ji lidé chtějí vidět. Hráči ale tráví většinu času sezením před obrazovkou.