Máte jednu ruku zlomenou? Nevadí, podle vědců ji můžete posílit cvičením druhé ruky

Nedávná studie institucí z Francie, Chile a Austrálie přinesla výsledky, z nichž vyplývá, že imobilizovaná paže udrží více svalové hmoty, a dokonce může nabírat na síle, když druhá ruka podstoupí alespoň měsíční cvičení. 

V kulturistice platí, že svaly jsou při cvičení týmovými hráči. Fakt, že se na cvičení stále podílejí i svaly, které nejsou součástí akce, by tedy neměl být až tak překvapivý. Jenomže není jasné, proč druhá končetina není postihnuta atrofií svalstva. 

Při zvednutí činky (myšleno zdvihy jednou rukou) a ohýbání loktu se vlákna stahují a biceps zkracuje. Říkáme tomu koncentrická kontrakce bicepsu. Pak nastává excentrická kontrakce. Spouštíme závaží, paže se prodlužuje a biceps stále vyvíjí snahu váhu nést.

První fáze je pozitivní fázi pohybu proti zemské přitažlivosti a sval je nejslabší. V druhém případě jde o negativní (zpětnou) fázi pohybu. Tady je sval nejsilnější. Obě fáze jsou pro kondici paže zásadní, a to hlavně v pokud možno perfektním provedení. 

Vědci vybrali 18 mužů a 12 žen ve věku 18 až 34 let. Měli strávit měsíc s rukou v závěsu jako při zlomenině. Výjimku měli při sprchování, řízení a spánku. Pro třetinu skupiny to tímto skončilo. Zbytek dobrovolníků byl rozdělen na dvě skupiny. Jedna měla za úkol třikrát do týdne cvičit kombinaci koncentrického a excentrického cvičení, druhá skupina se věnovala výhradně cvikům zaměřeným na excentrickou kontrakci. 

„Účastníci, kteří prováděli cviky zaměřené na excentrické kontrakce, měli největší nárust v obou pažích, takže mají velmi silný efekt křížového přenosu,“ popsal výsledky jeden z autorů studie a výzkumník v oblasti lékařství Ken Kazunori Nosaka z australské Edith Cowan University. 

Z výsledků také vyplývá, že u této skupiny byl zaznamenán jen dvouprocentní úbytek svalové hmoty u nečinné paže. Skupina, která necvičila vůbec, měla úbytek v řádu 28 procent. Lidé, kteří při zranění jedné ruky vůbec neposilují tu zdravou, ztratí více svalové hmoty i u té postižené, a tu pak musejí znovu pracně získat. 

Při komplexním cvičením jedné paže mozek vysílá signály na druhou stranu těla, aby zůstaly svaly aktivní. Je pravděpodobné, že podpůrná síť svalových kontrakcí se rozprostírá po celém těle. Také tedy může mít jemný vliv na neaktivní biceps. Jsou to zatím jediná vysvětlení, která výzkumníci mají. Zajímavá otázka pro další studie je, zda to stejně funguje i u jiných částí těla – hlavně třeba u nohou.