Nemocnice jsou v době pandemie pro hackery příliš lákavým cílem

Hackerům nahrávají samy nemocnice častým používáním zastaralých operačních systémů na PC / Pixabay
Zdravotnická zařízení musí počítat s častějšími kybernetickými útoky. Hackeři využívají větší ochoty platit výkupné v době, kdy může mít jakýkoli výpadek sítí fatální důsledky.

Škodit a vydělat, to jsou hlavní pohnutky, proč hackeři během pandemie nového typu koronaviru Covid-19 soustředí své útoky na nemocniční zařízení. Ta jsou často ochromena masivním přílivem pacientů s Covid-19 a nemohou si dovolit jakékoli výpadky.

V případě úspěšného kybernetického útoku jsou pak vedení nemocnic více než kdy jindy svolnější k vyplacení výkupného za odšifrování počítačů a souborů potřebných k bezproblémové zdravotní péči o pacienty, konstatuje antivirová společnost Kaspersky. „Útoky lze rozdělit na dva základní typy podle motivace útočníků. Buď chtějí vydělat, a v takovém případě použijí některý z ransomwarů, vyděračských virů, kterými zašifrují obsah počítačů a za jejich odšifrování požadují výkupné. Anebo chtějí „jenom“ škodit a šíří dezinformace, jako jsou například falešná potvrzení o pozitivních testech na Covid-19,“ říká Miroslav Kořen ze společnosti Kaspersky. S oběma typy útoků již mají zkušenosti i české nemocnice.

Hackerům bohužel nahrávají samy nemocnice častým používáním zastaralých operačních systémů na PC a pozdní aktualizací aplikací, které využívají ke své práci. Což může mít v konečném důsledku fatální následky, jako například v nemocnici v německém Düsseldorfu, která musela kvůli zašifrovaným počítačům odmítnout urgentní pacientku, jež poté zemřela při cestě do nemocnice v sousedním městě. K případu došlo letos 10. září a šlo o první ztrátu lidského života v důsledku útoku ransomwaru na zdravotnické zařízení.
 
Vyděračským útokům se bohužel nevyhýbají ani české nemocnice. Fakultní nemocnice Brno byla během letošní jarní vlny koronaviru na 20 dní vyřazena z provozu právě kvůli ransomwaru.

Akutní pacienty musela přenechat jiným zdravotním zařízením a celkově ji útok stál desítky milionů korun (Jihomoravský kraj poté nemocnici přispěl na pokrytí škod částkou 30 milionů korun). Nedošlo sice k úniku citlivých dat pacientů, nemocnice ale musela zaplatit za pomoc externích firem a investovala značnou částku do pořízení kvalitního firewallu.
 

Mohlo by vás zajímat

Reklama