Průmyslová lobby se podle řady vědců brání snížení emisí

Degradace přírody a růst emisí skleníkových plynů pokračují, tento vývoj se ještě ani nezačal obracet / Pixabay
Základní překážkou pro snížení emisí skleníkových plynů jsou krátkodobé zájmy. Těm vyhovuje zachování současného stavu. Jde o lobby producentů fosilních paliv, vytěžování přírodních zdrojů, vysokou spotřebu v lineární ekonomice, nadměrný rybolov nebo drancování lesů.

Upozorňuje na to nová zpráva organizace EASAC, na které pracoval i Pavel Cudlín z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Publikace s názvem "Směrem k udržitelné budoucnosti: transformační změna a priority v době po pandemii covidu-19" se zabývá emisemi skleníkových plynů a drancováním přírody.

Současně shrnuje argumenty pro zásadnější proměnu současného ekonomického a společenského systému. Zprávu sestavili odborníci z EASAC, sdružení v panelu pro životní prostředí. Zástupcem AV ČR je i Pavel Cudlín z Ústavu výzkumu globální změny.

„Degradace přírody a růst emisí skleníkových plynů pokračují, tento vývoj se ještě ani nezačal obracet. Musíme se ptát, zda jen kosmetické úpravy současného stavu mohou zachránit naši budoucnost na této planetě,“ říká Michael Norton, ředitel programu pro životní prostředí organizace EASAC.

Základní překážkou pro rozsáhlejší změny je existence mnoha dílčích zájmů, kterým vyhovuje zachování současného stavu. „Zdá se, že ti, kdo rozhodují, naslouchají více různým zájmovým skupinám než vědě,“ říká Anders Wijkman, člen Švédské královské akademie věd, a dodává: „Zatím dosažené snížení emisí není zdaleka takové, jaké by bylo potřeba.“

Dochází také ke ztrátě biodiverzity rychlostí, která může oslabit či zcela zničit přírodní zdroje, na něž se spoléháme. Znemožňuje to jakýkoli pokrok směrem k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN. Musí tedy dojít k zásadní proměně fungování společnosti, kterou vědci označují jako transformační změnu.

Michael Norton upozorňuje na setrvačnost takzvané hnědé ekonomiky, založené na uhlí. Podle něj se těm, kdo prosazují zájmy fosilních paliv, podařilo získat téměř dvojnásobek prostředků na zotavení po pandemii covidu-19 ve srovnání s prostředky určenými na obnovitelné energie (platí pro země G20). Průmyslová a zemědělská lobby je příčinou odlesňování, mýcení pozemků a nadměrného rybolovu. Přesto získává dotace a uniká placení environmentálních nákladů, které kvůli jejím aktivitám vznikají.

Mohlo by vás zajímat

Reklama