Nedávno objevený obří ptakoještěr z Rumunska mohl mít rozpětí křídel menšího turistického letadla

Ptakoještěři byli největšími létajícími tvory všech dob. Který z nich byl ale tím největším? Zatím bývají za rekordmany považováni zástupci severoamerického druhu Quetzalcoatlus northropi, u kterého je odhadováno rozpětí křídel asi na 10 až 12 metrů.

Nedávno však proletěla médii zpráva o údajném objevu možná největšího dosud známého ptakoještěra, který snad mohl svými rozměry překonávat i výše zmíněný druh. Zajímavé také je, že se údajně mělo jednat o „prvního prokazatelně nelétavého“ ptakoještěra, který trávil celý svůj život na zemi. Nic podobného přitom paleontologové zatím neobjevili.

Pouhý krční obratel

Problém je pouze v tom, že se jedná o zatím neověřené zprávy a případná vědecká studie, která by objev plně zpracovávala a věrohodně popisovala, dosud není na světě. Co tedy zatím o tomto údajném pterosauřím velikostním rekordmanovi víme?

Související

Vladimír Socha

Na konci druhohor zřejmě dopadaly na hlavy dinosaurů…

Radek Chlup

V pravěku žil na Madagaskaru podivný pták, vypadal…

Mnoho ne, i když některé udávané míry jsou pozoruhodné. K objevu fosilního materiálu (který má podobu pouhého jednoho krčního obratle) došlo již v roce 2009 v blíže nespecifikované transylvánské lokalitě nedaleko města Sebeş v Rumunsku. V době existence ptakoještěra, asi před 66 miliony let, tu však byl velký ostrov, obklopený mělkým mořem.

Dostal přezdívku Drákula

Fosilie se nacházela 80 metrů nad úrovní okolního terénu, ve vrstvě ležící na 120 metrů vysokém útesu. Zkamenělině se kvůli místu nálezu i jejím obřím rozměrům a „děsivému vzezření“ začalo přezdívat Drákula. Paleontologové tvrdí, že až do poslední chvíle netušili, o jakou zkamenělinu by se mohlo jednat. Dnes je replika kostry nového obřího pterosaura „o výšce žirafy“ umístěna v expozici muzea v bavorském Denkendorfu v rámci výstavy „Vládci nebes“. Na výzkumu se podíleli němečtí i rumunští paleontologové, z nichž jedním je i Matyas Vremir, který objevil první fosilii.

Ráj obřích ptakoještěrů

Odborníky napadne, zda se nejedná o další obří exemplář jiného druhu Hatzegopteryx thambema, obřího ptakoještěra, obývajícího ekosystémy tzv. ostrova Haţeg v období pozdní křídy.

Podle vědců, kteří mají s objevem obřího pterosaura co do činění, jde však dokonce o ještě geologicky mladší a zcela samostatný druh, který tedy žil na úplném konci období křídy, těsně před katastrofou, která vyhubila dinosaury. Každopádně šlo o obyvatele tropické laguny, která se kdysi na území dnešního Rumunska rozkládala, a nepochybně byl dominantním predátorem svých ekosystémů. Byl to doslova ráj obřích ptakoještěrů.

Krk širší než dospělý muž

A jak měl být tento okřídlený gigant velký? Velmi přibližné odhady německého paleontologa Raimunda Albersdorfera z instituce Altmühltahl Dinosaur Museum (kde se nachází nově vystavená replika kostry dosud nepopsaného ptakoještěra) mluví o 500 kilogramech hmotnosti a rozpětí křídel minimálně 12 metrů.

Odhadový strop 20 metrů můžeme jistě pominout, protože v tomto případě bychom se nejspíš pohybovali již za hranicí biomechanického limitu pro létající živočichy. Přesto mělo jít o nesmírně robustně stavěného ptakoještěra, jehož krk byl „široký jako dospělý muž“ a zápěstní kost „větší než u mamuta“.

Fotogalerie

 

3

fotografie