- Martin Pokorný
- Věda a vesmír
- 21. května 2018
- 07:10
Víte, proč a jak vlastně reaguje naše tělo na bolestivý podnět?
„Podařilo se nám popsat jedno z míst, kde se propojují bolestivé signály. Doslova „hot spot“ bolesti,“ uvedla vedoucí projektu Viktorie Vlachová z Fyziologického ústavu AV ČR.
Vyvolat bolestivou odezvu umí mnoho rostlinných látek např. z cibule, česneku, skořice, nebo chilli papriček. Je to tím, že na našich neuronech se nacházejí proteinové struktury, tzv. iontové kanály, které takové látky rozpoznávají a informují nás o nich.
Některé z těchto buněčných senzorů mohou být spuštěny celou řadou dalších podnětů, třeba když okolní teplota dosáhne bolestivých hodnot. Jedním z projevů jejich funkce je, že tytéž neurony, které tělo upozorní na pálivý podnět po nakousnutí chilli papričky, se také aktivují, když se dotkneme rozpálené plotny.
„Zmapovali jsme konkrétní místo na molekule jednoho z takových iontových kanálů. Je to velmi důležitá oblast, kde se soustřeďují signály vyvolané řadou různých bolestivých podnětů, např. snížením okolní teploty nebo pálivými látkami z rostlin. Významné jsou i ionty vápníků, které tímto kanálem mohou vnikat do buňky a regulovat jeho činnost,“ vysvětluje Viktorie Vlachová.
Propojení citlivých oblastí se říká alosterické působení. V důsledku to znamená, že protein regulující odezvu organismu na bolest může být ovlivněn z více míst.
Jako příklad alosterického působení podnětů je uváděna situace, kdy budeme mít v ústech mentolový bonbón, který sám o sobě navozuje pocit chladu, a současně je naše tělo vystaveno zvýšenému chladu okolního prostředí. „Pocit chladu navozený mentolem v ústech se mnohonásobně zvýší,“ říká Viktorie Vlachová. Podobně chilli papričky s účinným kapsaicinem budou pálivější při vyšších teplotách pokrmu.
Sdílení
2
Twitter
Komentáře
Email